Pokud zaměstnavatel má v úmyslu okamžitě zrušit pracovní poměr nebo dát výpověď členovi orgánu odborové organizace, která u zaměstnavatele působí, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Odborová organizace působí u zaměstnavatele nejen tehdy, jestliže mu svoji činnost formálně oznámila, ale vždy jakmile vykonává u zaměstnavatele takové úkony, které jsou charakteristické pro činnost odborových organizací jako takových a z nichž zaměstnavatel musel poznat, že sdružení je odborovou organizací. Odborová organizace tedy může u zaměstnavatele působit i předtím, než jej o tom formálně informuje.
V praxi se můžeme setkat se skutečností, že valná hromada schválila rozdělení zisku na základě „nezpůsobilých“ účetních závěrek a představenstvo následně rozhodlo o vyplacení dividend, nevede bez dalšího k závěru o odpovědnosti členů představenstva za škodu tím společnosti způsobenou. Podle § 179 odst. 1 obch. zák. dividendu přijatou v dobré víře není příjemce povinen vrátit. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá. Představenstvo nesmí rozhodnout o výplatě dividendy ani jiných podílů na zisku v rozporu s ustanoveními § 65a a 178, ani když výplatu schválila valná hromada. Jestliže došlo k takové výplatě podílu na zisku, nemohou se členové představenstva zprostit odpovědnosti za škodu, která tím společnosti vznikne. Došlo-li k výplatě jiných podílů na zisku, než jsou dividendy, v rozporu s ustanoveními § 65a a 178, je příjemce povinen vyplacený podíl na zisku vrátit a členové představenstva ručí společně a nerozdílně za splnění tohoto závazku.
Konečně podle § 184 odst. 3 obch. zák. (v rozhodném znění) se valná hromada koná nejméně jednou za rok ve lhůtě určené stanovami, nejpozději však do šesti měsíců od posledního dne účetního období a svolává ji představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon stanoví povinnost valnou hromadu svolat anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, nestanoví-li tento zákon jinak.
Skupina poslanců předložila sněmovně návrh zákona o Rozhodčním soudu pro sport. Tento návrh zamýšlí zřízení novhé stálého rozhodčího soudu ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčním řízení, jehož náplní by bylo rozhodování majetkových sporů v oblasti sportu.
Vláda k tomuto návrhu vyslovila svůj nesouhlas. Po posouzení návrhu zejména zdůraznila, že tento návrh předpokládá zřízení dalších organizací, které mají mít rozhodující vliv na fungování rozhodčího soudu, přičemž v současnosti však neexistují a nelze jednoznačně předvídat ani to, jakému respektu by se těšily mezi sportovními svazy. Dále Vláda poukázala na další legislativní nedostatky návrhu spočívající v úpravě financovánírozhodčího soudu. Následně návrh projednal Organizační výbor Poslanecké sněmovny, který dne 30. 5. 2013 doporučil projednání návrhu zákona a předložení Ústavně právnímu výboru.
Nejvyšší soud nově judikoval výklad pojmu zdravotní péče dle autorského zákona s ohledem na povinnost hrazení odměn kolektivnímu správci (OSA) z titulu užití chráněných autorských děl. Nejvyšší soud považuje za nutné rozlišovat mezi pacienty první skupiny, kteří mají komplexní lázeňskou péči, a ostatními pacienty, kteří jsou ubytováni pouze na komerčním základě. Zatímco u první skupiny není potřeba poplatek z televizního přijímače umístěného na pokoji pacienta lázeňského zařízení platit, u druhé skupiny je tomu naopak.
Od 1. 5. 2013 došlo ve směnečném a šekovém řízení v případě, že došlo k vydání směnečného či šekového platebního rozkazu, k prodloužení lhůty z 8 na 15 dnů na zaplacení požadované částky a nákladů řízení nebo v téže lhůtě k podání námitek, ve kterých musí být uvedeno vše, co proti platebnímu rozkazu žalovaný namítá.
Dovolujeme si Vás informovat, že Advokátní kancelář Pečený, Fučík, Langer se stala hlavním partnerem VIII. ročníku mezinárodní mezioborové konference PCPE. Tato konference se koná od 26. do 27. 10. 2012 v prostorách vysoké školy CEVRO INSTITUT.
