Zásadní koncepční změna v ochraně osobnostních práv právnických osob ve světle rozhodovací praxe Ústavního soudu

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 15.01.2025 pod sp. zn. Pl. ÚS 26/24 přiznal opět právnickým osobám možnost požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do jejich osobnostních práv.

Stěžovatelem v dané věci byl spolek Milion Chvilek, z. s., který se domáhal zrušení rozhodnutí obecných soudů, jež zamítly jeho nárok na náhradu nemajetkové újmy za zásah do jeho osobnostních práv, konkrétně do pověsti. Obecné soudy vycházely z ustanovení § 135 a § 2894 odst. 2 občanského zákoníku a z poslední judikatury Nejvyššího soudu, podle nichž právnické osoby nemají nárok na odčinění nemajetkové újmy, pokud zákon výslovně nestanoví jinak.

Stěžovatel ve své stížnosti namítal, že dosavadní praxe a závěry obecných soudů o nemožnosti právnické osoby nárokovat odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do jejich pověsti, je protiústavní. Ústavní soud jejich stížnost ve věci zrušení rozhodnutí nižších soudu zamítl. Nicméně se v dané věci zabýval otázkou, zda by ust. § 135 a § 2894 odst. 2 občanského zákoníku, mohla být v rozporu s ústavním pořádkem, především s čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud nakonec dospěl k závěru, že právní úprava, která brání právnickým osobám požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do pověsti, je skutečně protiústavní. Posuzovaná ustanovení občanského zákoníku však nezrušil, ale dotvořil právo na základě analogie tak, že rozhodl

„…účinná ochrana dobré pověsti právnických osob zaručená článkem 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje analogické použití stejných prostředků jako při ochraně proti nekalé soutěži podle ust. § 2988 občanského zákoníku, včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění.“

Ústavní soud tak uzavřel, že i právnické osoby mají ústavně zaručené právo na ochranu dobré pověsti coby dílčí právo chráněné čl. 10 odst. 1 Listiny, protože to umožňuje jeho povaha (způsobilost mít pověst) a odpovídá současnému pojetí právnických osob. A zdůraznil, že dobrá pověst je pro právnické osoby klíčová pro jejich fungování v obchodních stycích a právních vztazích.

Ústavní soud sice napadená rozhodnutí občanského zákoníku nezrušil, ale poskytl obecným soudům jejich závazný výklad, kterého se při rozhodování o těchto nárocích právnických osob musí držet. Právnická osoba má tak nově možnost bránit se proti neoprávněnému zásahu do její pověsti a domáhat se přiměřeného zadostiučinění tak, jako tomu je např. u nekalosoutěžního jednání. Tímto Ústavní soud přispěl k posílené právní jistoty a rovnosti subjektů v právním řádu.

Mgr. Lucie Šubová, advokátka