Trestní odpovědnost právnických osob z pohledu aktuální judikatury Nejvyššího soudu

Dnem 01.01.2012 vešel v účinnost zákon č. 418/2011 Sb., (dále jen „ZTOPO“). Do tohoto okamžiku nebyly právnické osoby trestně odpovědné, když v souladu se zásadou zákazu retroaktivity podle ust. § 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „trestní zákoník“) není možné dovodit trestní odpovědnost právnické osoby, pokud tato spáchala trestný čin v době před nabytím účinnosti ZTOPO, tj. před dnem 01.01.2012.

Nejvyšší soud se v usnesení ze dne 13.05.2020, sp.zn. 7 Tdo 327/2020 (dále jen „Usnesení“), zabýval případem, kdy v době před nabytím účinnosti ZTOPO, konkrétně na přelomu let 2010 a 2011, došlo údajně k podvodnému vylákání licence pro výrobu elektřiny, sjednání smlouvy s distributorem a převzetí veškerých plateb. Následně po datu 01.01.2012, tj. po datu účinnosti ZTOPO byly právnickou osobou vystavovány faktury, kterými si neoprávněně nárokovala vyplácení podpory přímého výkupu elektřiny.

Za toto své jednání byla právnická osoba soudy nižších instancí uznána vinou zločinem podvodu podle ust. § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu.

Právnická osoba ke své obhajobě uvedla, že její trestní odpovědnost je dovozována zcela neoprávněně, v rozporu se zákonem a zásadou zákazu retroaktivní aplikace norem trestního práva, když i z obžaloby je patrno, že jádro toho, co jí je kladeno za vinu se odehrálo na přelomu let 2010 a 2011, tj. v době před nabytím účinnosti ZTOPO.

Nejvyšší soud však dovolání právnické osoby nevyhověl. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že spáchá-li právnická osoba trestný čin před účinností ZTOPO, pak sice nelze její trestní odpovědnost dovozovat, nicméně je nutné dobu spáchání trestného činu posuzovat podle toho, kdy pachatel konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Rozhodující tedy není, kdy nastane škodlivý následek, ale rozhodující je doba dokončení jednání, tj. zda bylo trestněprávní jednání dokončeno až po nabytí účinnosti ZTOPO.

Konkrétně k projednávané věci Nejvyšší soud uvedl, že jednání pachatele bylo fakticky dokonáno uzavřením smlouvy s distributorem, který je tímto definitivně uveden v omyl, ale dokončeno bude až vystavením posledním faktury na závěr období, na které byla smlouva s distributorem uzavřená. Podle názoru Nejvyššího soudu je správná kvalifikace takového skutku zločin podvodu dílem dokonaný a dílem nedokonaný.

Jednání obviněné právnické osoby Nejvyšší soud vyhodnotil tak, že tato využila protiprávního stavu, který před nabytím účinnosti ZTOPO vyvolal její statutární orgán, a v úmyslu se obohatit svým jednáním při postupném dokončování trestného činu přistoupila v době po nabytí účinnosti ZTOPO k pachatelství trestného činu podvodu. Obviněná právnická osoba tedy měla využít existence vyvolaného omylu na straně distributora a postupně se neoprávněně obohacovat na základě jednotlivých měsíčních fakturací.

Předmětné podvodné jednání tak sice bylo dokonáno v době před nabytím účinnosti ZTOPO, ale dokončování podvodného jednání probíhalo postupně tak, že obviněná právnická osoba zasílala distributorovi faktury a na základě nich získávala zvýhodněnou výkupní cenu elektřiny, u které si byla vědoma, že na ni v dané výši nemá nárok s ohledem na předchozí uvedení v omyl a podvodné získání licence. Závěr odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy zní, že obviněná právnická osoba je za jednání po datu účinnosti ZTOPO trestně odpovědná a v projednávané věci jejím odsouzením nedošlo k porušení zásady zákazu retroaktivity.

Podle našeho názoru se nelze se závěry Nejvyššího soudu ztotožnit ani ohledně naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu, a ani co se týče porušení zásady zákazu retroaktivity.

Máme za to, že odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu je vnitřně rozporné, když nejprve uvádí, že není rozhodující doba, kdy nastane následek trestné činnosti, a následně dovodí jako naplnění objektivní stránky trestného činu podvodu vystavování a zasílání faktur obviněnou právnickou osobou distributorovi, když v tomto spatřuje postupné dokončování trestného činu.

Podle našeho názoru je nesmyslné považovat samotné vystavování faktur za naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu. Odkazujeme i na názor Nejvyššího státního zastupitelství a předchozí ustálené rozhodovací praxe soudů, že podvod je dokonán, jakmile uvedl pachatel svým jednáním osobu v omyl. Pojem dokončení trestného činu nemá zákonnou oporu, a není pro zavádění takového pojmu toliko ani důvod, když by mělo pro určení fáze daného skutku postačit, zda byl či nebyl dokonán.

Z našeho pohledu byl trestný čin podvodu dokonán uzavřením smlouvy s distributorem, tj. před nabytím účinnosti ZTOPO. V jednání obviněné právnické osoby spočívající v tom, že zasílala distributorovi faktury, pak už nelze spatřovat naplnění skutkové podstaty žádného trestného činu. Odsouzením právnické osoby za skutek spáchaný před účinností ZTOPO tedy dle nás došlo k prolomení zásady zákazu retroaktivity. Zákaz retroaktivity je přitom v režimu trestního práva jednou z nejdůležitějších zásad garantovaných na ústavně právní úrovni.

Mgr. Kristýna Pavlovičová