Práva cestujících při zpožděném letu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 výslovně zmiňuje určité „benefity", resp. uhrazení vícenákladů spojených se zpožděným letem. Konkrétně se může jednat při překročení určitého časového limitu specifikovaného v citovaném nařízení v hodinách oproti původně plánovanému příletu například o nároky v podobě stravy a občerstvení v rozsahu čekací doby, ubytování v hotelu včetně přepravy mezi letištěm a místem ubytování, dva telefonní hovory a podání dvou zpráv telexem nebo faxem nebo elektronickou poštou.

Zajímavějším však může být nárok odvozený primárně z judikatury Soudního dvora, která již v minulosti opakovaně potvrdila, že v případě uplatňování právního nároku na náhradu škody, lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů. Jinými slovy tito cestující se mohou dovolávat nároku na náhradu škody podle článku 7 Nařízení č. 261/2004, pokud dosáhnou cílového místa po uplynutí tří hodin a více po původně plánovaném příletu. Tento trend není ničím překvapivým a pouze dokresluje ochranu slabší smluvní strany, která s příchodem nového tisíciletí nadále posiluje. Cestující může svá práva uplatnit v případě, že odlétá z letiště v EU, nebo přilétá do EU s dopravcem registrovaným v EU. V případě že došlo ke zpoždění o 3 hodiny a více oproti údaji o příjezdu do cílové destinace uvedeném na letence, je možné žádat náhradu ve výši 250–600 EUR v závislosti na vzdálenosti cílové destinace. Zmiňovaný článek 7 citovaného nařízení hovoří jasně a v případě jeho aplikace na zpožděný let jsou nároky následující:

a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů,

b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1 500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů,

c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod kterýkoliv z výše uvedených případů.

I přes výše uvedená možná finanční odškodnění platí, že pokud vám přepravce nabídne náhradní let v podobném čase, náhrada škody může být snížena na 50 %. V některých případech pak nárok na náhradu škody není vůbec. Jedná se o případy mimořádných okolností, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata. Může se typicky jednat o situace špatného počasí – např. déšť, mlha, sněhová kalamita činnost sopky (viz. nedávná situace sopky na Islandu), stávky letištního personálu nebo například nestabilní politickou situaci v zemi.

I přes vše výše uvedené je patrné, že paušální nárok na náhradu škody při zpožděném letu může být pro cestujícího zajímavým právním nárokem, kdy naopak při jeho výslovně upravené, resp. judikované absenci by případný jakýkoliv nárok na náhradu škody v souvislosti se zpožděným letem mohl znamenat komplikované soudní řízení, ve kterém by bylo nezbytné detailně prokazovat zejména výši vzniklé škody a příčinnou souvislost mezi vznikem této škody a porušením právní povinnosti (zpožděným letem). Shora nastavený princip odškodnění lze proto jen uvítat a to nejen v čase dovolených a nezbývá než doufat, že letecké společnosti nebudou v dlouhodobém horizontu reagovat nastavením příletových časů s nepřiměřenou rezervou, aby nároky cestujících tímto obcházely a snažili se jim vyhnout.

Dostali jste se do podobné situace se zpožděným letem a nevíte, jak ji právně řešit? V takovém případě se můžete obrátit na nás na kontaktním emailu info@akpeceny.cz.