Pochybení poskytovatele webové služby insolvenčního rejstříku nemůže nic změnit na odmítnutí pozdě podané přihlášky pohledávky

Opačný závěr by přitom vedl k nežádoucímu stavu, který by umožňoval, aby lhůta k přihlášení pohledávek pro jednotlivé věřitele začala běžet rozdílně, a to právě ve vazbě na dotazy těchto věřitelů v rámci webové služby a případné chybné informace poskytnuté touto službou jednotlivým věřitelům, a navzdory tomu, že v insolvenčním rejstříku byly rozhodné informace zveřejněny správně. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že případné pochybení poskytovatele webové služby insolvenčního rejstříku není způsobilé nic změnit na závěru o opožděnosti přihlášky pohledávky, tj. nemůže vést k výsledku, jenž by v konečném důsledku vedl k zásahu do práv ostatních věřitelů, kteří své pohledávky za dlužníky přihlásili do insolvenčního řízení včas.

 

V předmětné věci krajský soud odmítl jako opožděnou přihlášku pohledávky věřitele a určil, že právní mocí usnesení končí účast věřitele v insolvenčním řízení. Věřitel podal proti tomuto rozhodnutí krajského soudu odvolání. Vrchní soud následně rozhodnutí krajského soudu potvrdil a konstatoval, že podal-li věřitel přihlášku pohledávky opožděně, není důvod zkoumat, z jakých příčin se tak stalo, tedy jestli věřitel lhůtu zmeškal v důsledku pochybení webové služby. V souladu s § 83 insolvenčního zákona totiž prominutí zmeškání lhůty (včetně lhůty k podání přihlášky) není v insolvenčním řízení přípustné. Přičemž věřitel byl informován o zahájení insolvenčního řízení a o rozhodnutí o úpadku vyvěšením vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení a rozhodnutí o úpadku na úřední desce insolvenčního soudu a jejich současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Insolvenční soud tedy svou informační povinnost splnil. Věřitel se však řídil nesprávně poskytnutým údajem webové služby insolvenčního rejstříku. Věřitel proto podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, které však Nejvyšší soud ČR ze shora uvedených důvodů zamítl.

 

Přičemž insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, veřejně přístupným na internetu, který poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudů a dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti je pak jako součást tohoto informačního systému veřejnosti nabízena i webová služba, která je serverem insolvenčního rejstříku Ministerstva spravedlnosti. Tato webová služba umožňuje automaticky komunikovat a vyměňovat si údaje z aplikace insolvenčního rejstříku s jinými aplikacemi přes internet. A měla by tedy poskytovat shodné údaje, které jsou dostupné v interaktivním prohlížení insolvenčního rejstříku, což se však v tomto případě nestalo, neboť webová služba předala věřitelům chybnou informaci, když úpadek dlužníků oznámila až s pozdějším datem. Co se týče těchto údajů, jsou určeny pro strojové zpracování. Webová služba je přitom veřejná, zdarma a předpokládá vytvoření vlastních kopií databází na straně uživatelů.

 

Shora uvedená skutečnost je tedy varováním pro věřitele, aby si dali pozor na to, z jakých databází vycházejí, pokud chtějí své pohledávky uplatňovat v rámci insolvenčního řízení.

 

Mgr. Tereza Otavová, advokátní koncipientka