Má cyklista povinnost využít cyklostezku?

Nejvyšší správní soud se v rámci svého rozsudku uveřejněného pod č.j. 4 As 102/2023-25 zabýval problematikou, která byla poměrně často předmětem sváru mezi „automobilisty“ a „cyklisty“. Nyní je již vše jasné.

Nejvyšší správní soud posuzoval, zda cyklista může jet po silnici i v místech, kde je souběžně s vozovkou (resp. silniční pozemní komunikací) vedena stezka pro chodce a cyklisty. Konkrétním meritem věci bylo uložení pokuty mladistvému cyklistovi, který nevyužil stezku pro chodce a cyklisty, čímž měl porušit povinnosti uložené mu zákonem o provozu na pozemních komunikacích.

Stíhaný cyklista se v rámci své kasační stížnosti bránil mimo jiné argumentačně tak, že objížděl překážku (ženu se psem na dlouhém vodíku, kdy se nedalo předpokládat, jakým způsobem pes zareaguje), a dále tím, že se nacházel na komunikaci, která nebyla opatřena dopravní značkou, jenž by vjezd cyklistům zakazovala. Stěžovatel byl tak přesvědčen, že jeho jednání neneslo znaky přestupku.

Nejvyšší správní soud stížnosti daného cyklisty zcela vyhověl, když konstatoval, že: „Není-li pozemní komunikace označena dopravní značkou Zákaz vjezdu jízdních kol, může ji cyklista využít i za situace, kdy se v blízkosti nachází stezka pro chodce a cyklisty. Dle názoru soudu totiž ze zákona o silničním provozu nevyplývá povinnost pro cyklisty zůstat za všech okolností na vyznačené stezce pro cyklisty a chodce“.

Výše zmíněný názor Nejvyššího správního soudu podporuji, jelikož cyklisté jsou plnohodnotnými účastníky silničního provozu, nikoli pouze účastníky trpěnými, které je třeba z pozemních komunikací vymístit. Je potřeba zmínit, že i samotné používání stezky pro chodce a cyklisty je spojeno s určitými riziky. V mnoha případech se totiž jedná o komunikace hojně užívané chodci, kde hrozí zvýšené riziko kolize chodců a cyklistů, a to i v případě stezky dělené. Považuji proto za zcela žádoucí, aby samotní cyklisté měli možnost volby podle konkrétních místních podmínek, stavu komunikace, frekvence provozu, rychlosti jízdy apod., zda použijí stezku pro chodce a cyklisty, nebo pozemní silniční komunikaci spolu s auty. Cyklista je plnoprávným účastníkem silničního provozu a náleží mu tak veškerá práva a povinnosti z toho vyplývající. Je pak na příslušných orgánech, aby vyhodnotili, zda daná komunikace neumožňuje bezpečné soužití cyklisty a automobilů a cyklistům vjezd na takovou komunikaci případně výslovně zakázali.

Na druhou stranu i cyklista, jakožto plnohodnotný účastník silničního provozu, si musí počínat ohleduplně s dostatečnou mírou předvídavosti tak, aby byl schopen vyhodnotit nejen bezpečnost své jízdy, ale i to, co svou jízdou může způsobit ostatním – chodcům nebo automobilům.

                                                                        Mgr. Adam Silovský, advokát