Genderové kvóty

V rámci Evropské unie je již delší dobu běžné zavádět různé typy genderových kvót. Například v Norsku genderové kvóty platí od roku 2003. Česká republika je jednou z posledních zemí Evropské unie, která doposud nezavedla žádný typ genderových kvót. Česká republika je z tohoto důvodu terčem kritiky Evropské unie, neboť ve vedení velkých korporací je zastoupení žen pouze ve výši 21 %.

Nová legislativa implementující směrnici Evropské unie nově ukládá, aby bylo alespoň 40 % zástupců jednoho pohlaví v dozorčích a správních radách nebo aby v představenstvu a radách dohromady bylo minimálně 33 % osob méně zastoupeného pohlaví. Malé a střední podniky se však nemusí obávat nutnosti obměny složení vedení, jelikož se tato změna týká pouze velkých firem s 250 a více zaměstnanci, které mají roční obrat přes 50 milionů eur nebo aktiva přes 43 milionů eur.

Cílem této pozitivní diskriminace je zpřístupnění vedoucích pozic nejen ženám, ale i mužům. Nebude totiž možné, aby ani procento mužů ve vedoucích pozicích kleslo pod stanovenou hranici. V případě, že procento osob méně zastoupeného pohlaví klesne pod danou hranici, bude hrozit porušující společnosti sankce ve formě pokuty.

Co to ovšem znamená pro uchazeče o zaměstnání ve zmíněných vedoucích pozicích?

V případě, že společnost nedosahuje normou určeného procenta a vás jako osobu méně zastoupeného pohlaví na pozici nepřijmou, budete se moci bránit žalobou a žádat zadostiučinění včetně náhrady nemajetkové újmy v penězích. Firma by poté musela prokázat, že nepochybila.

Já se přiznávám, že s tímto typem pozitivní diskriminace se nedokážu zcela ztotožnit. Věřím, že schopná žena se mezi muži prosadí i bez zmíněných kvót. Osobně znám mnoho takových žen. Tímto názorem se ovšem nesnažím bagatelizovat závažnost problému neúměrného zastoupení žen ve vedení. Někdy se mi ovšem zdá, že je feminismus prosazován až příliš intenzivně, v tomto případě to může být na úkor plýtvání talentu mužů.

Věřím, že se naše společnost již dostatečným způsobem posunula a pohlaví nehraje při žádosti o práci zásadní roli. Novou právní úpravu je však nutno akceptovat již z toho důvodu, že Česká republika je vázána k implementaci směrnice Evropské unie. 

JUDr. Kristýna Pavlovičová, advokát