Evidence skutečných majitelů právnických osob

Novelizace zákona má prozatím stanovenou účinnost k datu 1.1.2018 (do té doby bude projednávána v Senátu a poté předložena k podpisu prezidentovi. Ale již nyní se jeví jako vysoce pravděpodobné, že bude schválena v navrhovaném znění). Novela by měla přinést změny v oblasti evidence skutečných majitelů společností. Zákon bude skutečného majitele definovat, a zakotví i vyvratitelnou právní domněnku, kdo skutečný majitelem obchodní korporace je (rozhodný bude počet hlasovacích práv, či podíl na základním kapitálu, podíl na zisku, možnost korporaci samostatně nebo s jinými ovládat, či osoba, která je statutárním orgánem).

S novelou zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti se zároveň mění i zákon o veřejných rejstřících, který ve své páté části zřizuje evidenci údajů o skutečném majiteli právnické osoby a svěřenského fondu. Jedná se o informační systém veřejné správy, který bude veden v elektronické podobě rejstříkovými soudy.

Nutno dodat, že tato evidence skutečných majitelů nebude veřejným rejstříkem, tudíž nebude možné totožnost skutečného majitele zjistit či ověřit pouhým nahlédnutím do výpisu z rejstříku obchodních společností (v současné době jsou takto veřejně, a jednoduše zjistitelné například údaje týkající se sídla společnosti, statutárních orgánů, výše základního kapitálu, údajů z účetní závěrky, atd.). Nahlédnout do této evidence, a získat údaje v evidenci vedené, bude moci ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením trestné činnosti podílnictví, legalizace výnosů z trestné činnosti, a z trestného činu teroristického útoku. Dálkový přístup budou mít ex lege soudy pro účely soudního řízení, orgány činné v trestním řízení (přičemž státní zastupitelství bude mít možnost dálkového přístupu i v souvislosti s jinou svou činností), správci daně a poplatku, zpravodajské služby pro účely některých činností, ČNB, Národní bezpečnostní úřad, Ministerstvo vnitra, Nejvyšší kontrolní úřad, povinné osoby podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tj. např. advokáti a notáři při úschově peněz) a další. Náhled do evidence bude podléhat poplatku, jehož výši stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Dle důvodové zprávy se pak jedná o nejméně zatěžující řešení z hlediska ekonomiky, kdy údaje budou shromažďovány na jednom místě.

Zbystřit by tak měli všichni společníci v.o.s. a komanditních společností, jednatelé s.r.o., členové představenstva akciových společností a družstev. Právě tyto subjekty jsou aktivně legitimovány k podání návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli, což by měly učinit bezodkladně (což je z hlediska práva termín poněkud neurčitý, nicméně návrh zákona jiný termín nepodává, ani nepožaduje). U již zřízených právnických osob pak bude zapotřebí tuto povinnost splnit do tří let od nabytí účinnosti návrhu (tj. do 1.1.2021), a u právnických osob zapsaných do obchodního rejstříků bude nutno tuto povinnost oznámit nejdéle do jednoho roku od nabytí účinnosti zákona. Evidence skutečných majitelů bude obsahovat standardní údaje sloužící k ověření totožnosti, tj. jméno a adresu pobytu, datum narození a rodné číslo, státní příslušnost, a dále údaje specifikující vztah skutečného majitele k dané právnické osobě, tedy údaje o podílu na hlasovacích právech či podílu na rozdělovaných prostředcích (závisející na typu obchodní společnosti). Otázkou stále zůstává, jakými doklady bude skutečný majitel své postavení prokazovat, kdy zákon nestanoví výčet dokumentů. Důvodová zpráva pak míní, že řada případů bude skutečného majitele prokazovat například za pomocí čestného prohlášení. Údaje o skutečném majiteli by měla právnická osoba uchovávat samozřejmě po celou dobu, kdy je předmětná osoba jejím majitelem, nýbrž ale i nejméně po dobu 10 let od okamžiku, kdy tento vztah zanikne. Odpovědnost za splnění těchto povinností pak nese výhradně právnická osoba (tj. skutečný vlastník není ve vztahu k této povinnosti nijak odpovědný za její splnění), která bude k žádosti oprávněných orgánů povinna sdělit, kdo je jejím skutečným majitelem a toto své tvrzení hodnověrně doložit. Nutno poznamenat, že k této povinnosti může být právnická osoba vyzvána nejen tehdy, pokud údaj o skutečném majiteli nebude v evidenci zapsán, ale i tehdy, pokud bude pochybnost o správnosti uvedených údajů.

Nebude překvapením, že jako téměř každý jiný úkon, i tento zapisovaný údaj s sebou nese poplatkovou povinnost. Podle navrhovaného ustanovení by poplatek za zápis údaje o skutečném majiteli měl činit částku ve výši 1.000,- Kč, přičemž dle důvodové zprávy by bylo nanejvýše vhodné zápis od poplatku v prvním roce účinnosti osvobodit (osvobození by se mělo ovšem týkat jen již zapsaných společností, nebo těch společností, o jejichž zápis se již vede řízení).

Mgr. Julie Poklopová, advokátka