Řízení pod vlivem návykové látky

Stanovení limitních hodnot ovlivnění řidiče jinou návykovou látkou než alkoholem

Již historicky je stanovena Nejvyšším soudem ČR hranice alkoholu v krvi řidiče dopravního prostředku, která vylučuje jeho způsobilost řídit onen dopravní prostředek a zakládá tak jeho odpovědnost za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky. Jedná se o hodnotu 1,00 g/kg. Nicméně takovéto hranice u jiných návykových látek do nedávna stanoveny nebyly. 

Proto byly orgány činné v trestním řízení v rámci trestního řízení povinni zjišťovat pomocí znaleckého zkoumání výši koncentrace příslušné návykové látky v těle řidiče a následně stupně ovlivnění řidiče onou návykovou látkou. Podezřelého ze spáchání trestného činu (- řidiče) to tak stavělo do nelibé pozice, kdy týdny či měsíce nevěděl, zda jeho jednání bude posouzeno jakožto jednání naplňující skutkovou podstatu přestupku či v horším případě trestného činu.

Tomu však udělalo trestní kolegium Nejvyššího soudu přítrž, když na svém zasedání dne 21.10.2020 zaujalo jednomyslně stanovisko k trestní odpovědnosti řidiče motorového vozidla ovlivněného jinou návykovou látkou než alkoholem zakládající jeho odpovědnost dle ust. § 274 tr. zákoníku za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky, když  se usneslo na následujícím: „Řidič se nachází ve stavu vylučujícím způsobilost ve smyslu § 274 odst. 1 tr. zákoníku, pokud řídí motorové vozidlo po užití jiné návykové látky než alkoholu, jejíž koncentrace v krevním séru dosáhne nejméně níže uvedených hodnot:

• 10 ng/ml Delta-9-tetrahydrokanabinolu (9-THC)
• 150 ng/ml Methamfetaminu
• 150 ng/ml Amfetaminu
• 150 ng/ml 3,4-Methylendioxymethamfetaminu (MDMA)
• 150 ng/ml 3,4-Methylendioxyamfetaminu (MDA)
• 75 ng/ml Kokainu
• 200 ng/ml Morfinu.“

Jedná se tak o stanovení hodnot jiných návykových látek než alkoholu v krvi pachatele, které stanovují hranici mezi jednáním pachatele, kdy se ještě jedná o přestupek nebo naopak jde již o trestný čin, a to zejména bez nutnosti znaleckého zkoumání stupně ovlivnění řidiče jinou návykovou látkou, jako je tomu u ovlivnění osoby řidiče alkoholem.

Trestní kolegium Nejvyššího soudu se tímto krokem snaží sjednotit rozhodovací praxi nižších soudů, a to s ohledem na základní práva a svobody osob podezřelých z protiprávního jednání, jejich práva na obhajobu a legitimního očekávání. Z pohledu vedení obhajoby pachatele se jedná o zjevné ulehčení jejich role a určité jistoty, kudy se bude trestní řízení a na to navazující způsob obhajoby ubírat.  Text stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR naleznete pod sp. zn. Tpjn 300/2020

Mgr. Lucie Šubová, advokát