Pokuta 6 milionu Kč za porušení ochrany osobních údajů

Vysoké pokuty za porušení ochrany osobních údajů již dávnou nejsou výsadou cizích států. Jedna vysoká pokuta „padla“ nedávno i v České republice. Společnost, která dostala pokutu ve výši 6 milionů korun, zaslala obchodní sdělení na 459 779 emailových adres, přičemž pokuta se vztahovala pouze k 1% těchto adresátů! Jak z odůvodnění vyplývá, pokutě se tedy nemusí vyhnout ani ten, kdo si myslí, že má všechno správně. Některé závěry Úřadu pro ochranu osobních údajů nejsou jen zajímavé, nýbrž spíše překvapivé. 

Dle Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) společnost, zabývající se výkupem a prodejem aut, pochybila hned několikrát. Zejména neobhájila, že by adresáti dali k zasílání obchodního sdělení souhlas. Společnost doložila konkrétní postupy, nicméně nebyla schopna doložit souhlasy se všemi náležitostmi, které na ně zákon klade. Úřad náhodně vybral 1% adresátů těchto sdělení a na kontrolu jejich souhlasu se zaměřil. Nutno podotknout, že nikdo z tohoto zmíněného 1% nepodal stížnost, ani zaslání obchodního sdělení nijak nerozporoval.

Společnost tvrdila, že část souhlasů byla udělena prostřednictvím telefonních hovorů, kdy ale tyto nahrávky telefonátů nedoložila. Zaznamenání souhlasu do systému operátorkou bylo pochopitelně shledáno nedostatečným. Je však otázkou, jestli by nahrávání a uchovávání hovorů, nebylo v rozporu se zásadou minimalizace osobních údajů. V případě udělení souhlasu prostřednictvím webového formuláře Úřad vytkl, že nebyla použita forma tzv. double opt-in, tedy udělený souhlas nebyl ověřen prostřednictvím potvrzovacího emailu či telefonního čísla. Některá obchodní sdělení byla dále zasílána jiným subjektem, což je zcela nerozhodné, jelikož odpovědnost má i v tuto chvíli ten, kdo rozeslání obchodního sdělení iniciuje či z něj jinak profituje. Společnost rovněž chybně vykládala pojem „zákazník“, kdy za zákazníka považovala i potenciální zákazníky.

Úřad v rámci odůvodnění zmínil, že v případě marketingu je zapotřebí počítat s tím, že se v průběhu života lidí mění jejich preference. Tedy je zapotřebí přihlédnout k tomu, že pokud několik měsíců na zasílané nabídky nereagují, je zde předpoklad, že takový udělený souhlas ztrácí svou sílu a obchodní sdělení může být vnímáno jako obtěžující.

Úřad dále zmínil i oprávněné zájmy provozovatelů elektronických sítí, jelikož odesílatel přenáší rozhodující část marketingové kampaně na někoho jiného. Finanční a časové náklady na distribuci pak nesou především poskytovatelé internetových služeb a následně i jejich příjemci. Nadto může dojít k narušení řádného fungování interaktivních sítí a může dojít k zahlcení mail-serverů.

 Lze tedy doporučit každému, kdo tento způsob marketingu využívá, aby řádně prošetřil nejen používané postupy, v lepším případě je ještě posílil a ověřil si, zda by se náhodou nemohl ocitnout v důkazní nouzi při povinnosti tvrdit a prokazovat, jako právě tato společnost.