Mohou se kamiony předjíždět na dálnici?

V provozu na dálnici je zcela běžnou situací, kdy se vzájemně předjíždějí nadlimitní vozidla, typicky kamiony. Nejvyšší povolená rychlost nadlimitních vozidel činí na dálnici ve smyslu ust. § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen jako „zákon o silničním provozu“) 80 kilometrů za hodinu. Rozdíl mezi rychlostmi předjíždějících se nadlimitních vozidel zpravidla činí jednotky kilometrů v hodině. Předjíždějícím nadlimitním vozidlem dochází k blokaci levého jízdního pruhu, když za předjíždějícím nadlimitním vozidlem jsou osobní vozidla nucena zpomalit. Primárním účelem dálnice má být rychlý a bezpečný přesun motorových vozidel, přičemž předjíždění nadlimitními vozidly tento primární účel dálnic narušuje.

Z tohoto důvodu zákonodárce zavedl ust. § 36 odst. 4 zákona o silničním provozu, které stanoví, že: „Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg a řidič jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, nesmí předjíždět jiné vozidlo, pokud k jeho předjetí nemá dostatečnou rychlost, takže by omezil v jízdě ostatní vozidla svou výrazně nižší rychlostí jízdy.“

Výkladem citovaného ustanovení se v rozsudku ze dne 30.11.2022, č.j. 2 As 51/2021-39, zabýval Nejvyšší správní soud. Nejvyššímu správnímu soudu byla v této věci předložena kasační stížnost stěžovatele – řidiče nadlimitního vozidla, který mj. argumentoval, že po řidičích nadlimitního vozidla není možné spravedlivě požadovat, aby odhadovali rychlost vozidel jedoucích za nimi ve vzdálenosti stovek metrů. Současně stěžovatel k výkladu shora citovaného ustanovení uváděl, že zákonodárce musel počítat se zákonným omezením rychlosti nadlimitních vozidel na rychlost 80 kilometrů v hodině, což je výrazně nižší rychlost než 130 kilometrů v hodině, která je stanovena osobním automobilům, a proto se pojem výrazně nižší rychlost musí vztahovat k maximální povolené rychlosti nadlimitních vozidel, jinak by nadlimitní vozidla fakticky nemohla na dálnicích předjíždět.

Nejvyšší správní soud však této argumentaci stěžovatele nepřisvědčil, když naopak s odkazem na názor prvostupňového soudu konstatoval, že z citovaného ustanovení vyplývá, že řidič nadlimitního vozidla má zpravidla zákaz předjíždět. Výjimku z tohoto zákazu pak tvoří situace, kdy řidič nadlimitního vozidla přistoupí k provedení předjížděcího manévru v dostatečně rychlosti, tj. tak, aby neomezil ostatní vozidla. Dostatečnou rychlost není možné obecně určit, když tato je dána konkrétními podmínkami provozu v daném místě a čase. Řidič nadlimitního vozidla musí postupovat tak, aby předjíždění realizoval v dostatečné rychlosti tak, aby se stihl zařadit zpět do pravého pruhu dříve, než jej dostihne nejbližší jedoucí vozidlo v pruhu levém.

Nejvyšší správní soud sice uznává, že takový výklad citovaného ustanovení výrazně omezuje možnost předjíždění nadlimitními vozidly, avšak podle názoru Nejvyššího správního soudu je takový výklad zcela v souladu s úmysly zákonodárce, a není tedy protiústavní. Nejvyšší správní soud k tomuto poukazuje, že předjížděním mezi nadlimitními vozidly jejich řidiči dosáhnou s ohledem na nízké rychlostní rozdíly toliko marginální úspory času.

Nejvyšší správní soud tedy jinými slovy uvádí, že zavedením citovaného ustanovení zákonodárce fakticky docílil toho, že nadlimitní vozidla mají až na výjimky na dálnici zákaz předjíždět. Tento záměr zákonodárce pak nepřísluší Nejvyššímu správnímu soudu hodnotit.

Se závěry Nejvyššího správního soudu se v tomto případě zcela ztotožňuji. Mám za to, že v důsledku předjíždění nadlimitními vozidly dochází nejen ke snižování plynulosti provozu na dálnicích, ale současně i ke snížení bezpečnosti ostatních vozidel, a to zejména v situacích, kdy se řidič nadlimitního vozidla rozhodně prudce provést předjížděcí manévr a omezí vozidla jedoucí v levém pruhu, které následně prudce dobržďují do kolony.

S ohledem na výše uvedené, jakož i s ohledem na primární účely dálniční sítě, jednoznačně kvituji vůli zákonodárce, která směřuje k omezení možnosti předjíždění nadlimitními vozidly. Ostatně pro výjimečné případy je i pro nadlimitní vozidla stanovena výjimka. 

JUDr. Kristýna Pavlovičová, advokátka