Společný zmocněnec poškozených v trestním řízení

Kontaktujte nás!

V rozsáhlých trestních kauzách bývají poškozených desítky, stovky nebo i tisíce. Každý z nich má svůj příběh, svoji škodu a své oprávněné očekávání, že se jeho nárok v trestním řízení neztratí. Právě v těchto situacích má zásadní význam společný zmocněnec poškozených.

Společný zmocněnec zastupuje větší počet poškozených v jednom trestním řízení. Pomáhá jim uplatnit nárok na náhradu škody, komunikuje s orgány činnými v trestním řízení, sleduje vývoj věci a hájí jejich práva před soudem.

Naše advokátní kancelář má s touto rolí praktické zkušenosti z rozsáhlých a mediálně sledovaných trestních kauz. V těchto věcech je podstatné nejen sledovat trestní odpovědnost pachatelů, ale také aktivně hájit nároky poškozených na náhradu škody.

Kdo je společný zmocněnec poškozených

Poškozený je osoba, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, případně na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil. Trestní řád poškozenému přiznává právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisu, účastnit se hlavního líčení a uplatnit nárok na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.

Pokud je počet poškozených mimořádně vysoký a individuální výkon jejich práv by mohl ohrozit rychlý průběh trestního řízení, může být rozhodnuto, že poškození budou svá práva uplatňovat prostřednictvím společného zmocněnce. Společný zmocněnec pak vykonává práva těch poškozených, které zastupuje, včetně uplatnění nároku na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení.

Proč je společný zmocněnec důležitý

U rozsáhlých kauz není problém jen v tom, že poškozených je mnoho. Problém je také v množství podkladů, rozdílných nárocích, lhůtách, procesních úkonech a komunikaci s orgány činnými v trestním řízení.

Společný zmocněnec pomáhá poškozeným zejména tím, že:

  • uplatní jejich nároky na náhradu škody v trestním řízení,
  • zkontroluje podklady potřebné k doložení nároku,
  • komunikuje s policií, státním zastupitelstvím a soudem,
  • sleduje průběh trestního řízení,
  • účastní se hlavního líčení a dalších úkonů, pokud je to procesně potřebné,
  • chrání zájmy poškozených jako skupiny,
  • snižuje administrativní zátěž jednotlivých poškozených.

Udělením plné moci společnému zmocněnci se poškozený nemusí sám orientovat v procesních otázkách trestního řízení. Zmocněnec za něj činí právní úkony, které jsou potřebné k uplatnění a ochraně jeho nároku.

Uplatnění nároku na náhradu škody

Jedním z nejdůležitějších úkolů společného zmocněnce je uplatnit za poškozeného nárok na náhradu škody v trestním řízení.

Trestní řád stanoví, že poškozený může navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit škodu, nemajetkovou újmu nebo vydat bezdůvodné obohacení. Návrh musí být učiněn v zákonem stanovené fázi řízení a musí z něj být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši je nárok uplatňován. Důvod a výši nároku je poškozený povinen doložit.

V praxi to znamená, že nestačí pouze říct, že Vám vznikla škoda. Je potřeba ji správně vyčíslit, doložit a procesně uplatnit.

Typicky může být potřeba doložit například:

  • smlouvy,
  • potvrzení o převodu peněz,
  • dluhopisy nebo jiné investiční dokumenty,
  • výpisy z účtu,
  • komunikaci s pachatelem nebo společností,
  • přehled přijatých plateb nebo výnosů,
  • další listiny dokládající vznik a výši škody.

Hromadné zastoupení poškozených ve velkých kauzách

Hromadné zastoupení poškozených není jen administrativní řešení. Ve velkých trestních kauzách může být zásadní pro to, aby nároky poškozených byly uplatněny přehledně, včas a procesně správně.

Pokud by každý poškozený vystupoval zcela samostatně, mohlo by to řízení výrazně zatížit a zpomalit. Právě proto právní úprava ukládá, aby poškození v mimořádně rozsáhlých věcech vystupovali prostřednictvím společného zmocněnce.

Pro poškozené má hromadné zastoupení i praktický význam. Společný zmocněnec přebírá procesní komunikaci, sjednocuje postup, sleduje vývoj věci a pomáhá zabránit tomu, aby jednotlivý poškozený kvůli neznalosti řízení nebo administrativní chybě přišel o možnost svůj nárok účinně uplatnit.

Naše advokátní kancelář se dlouhodobě věnuje zastupování poškozených v rozsáhlých trestních věcech, které byly značně medializovány.

Společný zmocněnec poškozených má zvláštní význam v případech investičních, dluhopisových nebo jiných majetkových kauz, kde se větší počet osob domáhá náhrady škody vzniklé obdobným jednáním pachatelů.

Co pro poškozené zajišťujeme

Poškozeným v rozsáhlých trestních věcech pomáháme zejména s:

  • vyhodnocením podkladů,
  • uplatněním nároku na náhradu škody,
  • komunikací s orgány činnými v trestním řízení,
  • sledováním procesního vývoje,
  • zastoupením před soudem,
  • koordinací většího počtu poškozených,
  • vysvětlením dalších kroků srozumitelným jazykem.

V rozsáhlé trestní kauze je pro poškozeného často nejtěžší zorientovat se v tom, co má udělat, kdy to má udělat a jaké dokumenty jsou skutečně důležité. Naší rolí je převést složité trestní řízení do jasného a praktického postupu.

Jak pracujeme

V oblasti zastupování poškozených v trestním řízení vycházíme z principu:

PFL: Právo. Fakta. Logika.

  • Právo – určíme, jaká procesní práva poškozený má a jak je lze v trestním řízení uplatnit.
  • Fakta – pracujeme s konkrétní škodou, smlouvami, platbami, listinami a důkazy.
  • Logika – volíme postup, který má procesní smysl a chrání zájmy poškozených co nejefektivněji.

Společný zmocněnec není jen „kontakt pro soud“. Je to osoba, která má udržet přehled, sjednotit postup poškozených a zajistit, aby jejich nároky byly v trestním řízení slyšet.

 

Byli jste vyzváni ke zvolení společného zmocněnce nebo chcete uplatnit nárok jako poškozený v trestním řízení? Ozvěte se nám — projdeme Vaši situaci, podklady a navrhneme další postup.

FAQ

Kdo je poškozený v trestním řízení?

Poškozeným je osoba, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, případně osoba, na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil. Poškozený má v trestním řízení vlastní procesní práva — může například činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisu, účastnit se hlavního líčení a uplatnit nárok na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.

V praxi se poškozenými mj. stávají například lidé, kteří přišli o peníze v důsledku investičního podvodu, dluhopisového podvodu, podvodného podnikatelského schématu nebo jiné majetkové trestné činnosti.

Co je zmocněnec poškozeného?

Zmocněnec je osoba, která poškozeného zastupuje v trestním řízení.

Nejčastěji jde o advokáta. Zmocněnec za poškozeného komunikuje s orgány činnými v trestním řízení, podává návrhy, žádosti a další podání, účastní se úkonů, pokud je to procesně možné a potřebné, a pomáhá uplatnit nárok na náhradu škody.

Jednoduše řečeno: obviněný má obhájce, poškozený může mít zmocněnce.

Co je společný zmocněnec poškozených?

Společný zmocněnec je zmocněnec, který zastupuje větší počet poškozených v jednom trestním řízení.

Trestní řád počítá s tím, že pokud je počet poškozených mimořádně vysoký a individuální výkon jejich práv by mohl ohrozit rychlý průběh trestního řízení, mohou poškození svá práva uplatňovat prostřednictvím společného zmocněnce. Společný zmocněnec pak vykonává práva poškozených, které zastupuje, včetně uplatnění nároku na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.

Tento institut má praktický význam zejména ve velkých kauzách s desítkami, stovkami nebo tisíci poškozených.

Proč soud nebo orgány činné v trestním řízení požadují společného zmocněnce?

Důvodem je zejména efektivita řízení.

Pokud by v rozsáhlé trestní věci vystupoval každý poškozený zcela samostatně, mohlo by to výrazně zatížit trestní řízení a prodloužit jeho průběh. Společný zmocněnec pomáhá soustředit procesní komunikaci a koordinovat postup většího počtu poškozených.

Pro poškozené to zároveň znamená, že jejich nároky mohou být uplatněny jednotně, přehledně a procesně správně.

Co pro mě společný zmocněnec udělá?

Společný zmocněnec za poškozeného typicky:

  • zkontroluje podklady k nároku,
  • uplatní nárok na náhradu škody v trestním řízení,
  • komunikuje s policií, státním zastupitelstvím a soudem,
  • sleduje procesní vývoj věci,
  • účastní se soudního řízení, pokud je to potřebné,
  • podává návrhy nebo vyjádření za poškozené,
  • informuje poškozené o důležitých krocích.

Musím mít společného zmocněnce, nebo mohu jednat sám?

Záleží na konkrétní trestní věci.

V některých rozsáhlých kauzách může být rozhodnuto, že poškození mohou svá práva v trestním řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce. Trestní řád tuto možnost výslovně připouští, pokud je počet poškozených mimořádně vysoký a individuální výkon jejich práv by mohl ohrozit rychlý průběh trestního stíhání.

Pokud v konkrétní kauze platí tento režim, samostatné podání poškozeného nemá požadované účinky.

Co znamená připojit se s nárokem k trestnímu řízení?

Znamená to uplatnit v trestním řízení nárok na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.

Poškozený může navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost škodu nahradit. Návrh musí být učiněn včas a musí z něj být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši je nárok uplatňován. Důvod a výši nároku je poškozený povinen doložit.

V praxi je tedy potřeba nárok nejen oznámit, ale také správně vyčíslit a doložit.

Do kdy je potřeba nárok na náhradu škody uplatnit?

Podle trestního řádu je třeba návrh na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování; pokud se sjednává dohoda o vině a trestu, nejpozději při prvním jednání o takové dohodě.

V praxi ale doporučujeme řešit zastoupení a podklady co nejdříve. U rozsáhlých kauz je potřeba zpracovat větší množství nároků a podkladů, proto není vhodné čekat na poslední chvíli.

Co když nemám všechny podklady?

I tak má smysl se ozvat.

Nejprve je potřeba zjistit, jaké dokumenty máte k dispozici a co z nich lze prokázat. Někdy lze chybějící podklady nahradit jinými listinami.

Důležité je neodkládat řešení jen proto, že nemáte složku úplně kompletní. U trestního řízení mohou běžet lhůty a pozdější doplňování může být složitější.

Jaký je rozdíl mezi trestním a insolvenčním řízením?

Trestní řízení řeší trestní odpovědnost pachatele a může v něm být zároveň rozhodováno o nároku poškozeného na náhradu škody.

Insolvenční řízení řeší majetkovou situaci dlužníka a uspokojení věřitelů podle pravidel insolvenčního práva.

V některých kauzách mohou obě řízení probíhat paralelně. Právě proto je důležité vědět, kde a jak svůj nárok uplatnit, aby poškozený neztratil možnost účinně se domáhat náhrady.

Co když už bylo o mém nároku rozhodnuto v jiném řízení?

Trestní řád stanoví, že návrh na náhradu škody v trestním řízení nelze podat, pokud již bylo o nároku rozhodnuto v občanskoprávním nebo jiném příslušném řízení.

Pokud tedy už o nároku proběhlo jiné řízení, je potřeba nejdříve vyhodnotit, zda a v jakém rozsahu je možné nárok v trestním řízení ještě uplatnit.

Znamená připojení nároku jistotu, že dostanu peníze zpět?

Ne. Připojení nároku samo o sobě nezaručuje, že poškozený skutečně obdrží náhradu.

Má ale zásadní význam pro to, aby byl nárok poškozeného v trestním řízení uplatněn a aby o něm soud mohl rozhodnout, pokud jsou pro to splněny podmínky.

Proč je lepší, když o náhradě škody rozhodne trestní soud?

Pokud trestní soud nárok poškozeného přizná přímo v trestním řízení, poškozený se v daném rozsahu nemusí domáhat téhož nároku v samostatném civilním řízení.

To může být pro poškozeného prakticky významné, protože samostatné občanskoprávní řízení může znamenat další náklady, další čas a další procesní zátěž. Ve veřejném článku k „Podvodu století“ kancelář výslovně uváděla, že odkaz poškozených do civilního řízení by pro klienty znamenal další zdlouhavé spory a další finanční i časovou zátěž.

Co když soud poškozené odkáže do civilního řízení?

To se může stát, pokud soud v trestním řízení nerozhodne o nároku na náhradu škody nebo rozhodne jen částečně.

V takové situaci může být potřeba domáhat se nároku v občanskoprávním řízení. Záleží ale na konkrétním rozhodnutí, důvodech soudu a procesní situaci.

Právě aktivní práce zmocněnce může mít význam pro to, aby byl nárok poškozeného v trestním řízení uplatněn co nejlépe a aby soud měl k dispozici potřebné podklady.

Budu muset sám komunikovat s policií nebo soudem?

Ve většině běžných procesních otázek komunikuje za zastoupeného poškozeného jeho zmocněnec.

Poškozený ale může být v některých situacích vyzván k součinnosti — například k dodání podkladů, podpisu plné moci nebo doplnění informací o výši škody.

Mohu nahlížet do trestního spisu?

Poškozený má podle trestního řádu právo nahlížet do spisu. V praxi ale záleží na fázi řízení, procesních omezeních a konkrétním postavení poškozeného.

Musím chodit k hlavnímu líčení?

Záleží na konkrétní věci a na tom, zda Vás soud nebo orgán činný v trestním řízení k určitému úkonu předvolá.

Pokud jste zastoupeni zmocněncem, řadu procesních úkonů za Vás řeší zmocněnec. Pokud by ale bylo potřeba Vaše osobní vyjádření nebo výslech, může být Vaše účast vyžadována.

Vždy je potřeba vycházet z konkrétního předvolání, výzvy nebo pokynu soudu či policie.

Kolik stojí zastoupení společným zmocněncem?

Cena závisí na konkrétní kauze, rozsahu zastoupení, výši nároku, fázi řízení a tom, zda jde o nového klienta nebo klienta, kterého kancelář již zastupuje v související věci.

Na začátku Vám proto vždy vysvětlíme, jaký rozsah právní pomoci nabízíme a jak bude odměna nastavena.

Co znamená zvlášť zranitelná oběť?

Zvlášť zranitelná oběť je zvláštní kategorie oběti trestného činu podle zákona o obětech trestných činů.

V některých případech může mít tato skutečnost dopad na rozsah práv a podporu poskytovanou oběti v trestním řízení.

Pokud máte za to, že se Vás tato situace může týkat, je vhodné ji posoudit samostatně.

Co když jsem starší osoba nebo mám zdravotní omezení?

V takové situaci je vhodné advokátovi sdělit relevantní okolnosti hned na začátku.

Může být potřeba posoudit, zda se na Vás vztahují zvláštní pravidla ochrany obětí, zda je vhodné doložit určité skutečnosti a jak tomu přizpůsobit komunikaci i další postup.

Cílem je, aby poškozený nebyl v řízení zbytečně zatěžován a aby jeho práva byla uplatněna procesně správně.

Co když nás je poškozených více v jedné rodině nebo firmě?

Pak je potřeba posoudit, kdo je skutečným poškozeným a komu vznikla škoda.

Někdy může být poškozenou osobou fyzická osoba, jindy obchodní společnost, obec, společenství vlastníků nebo jiný subjekt. Vždy je důležité správně určit, kdo má nárok uplatnit, v jaké výši a na základě jakých podkladů.

Chybná identifikace poškozeného může zkomplikovat další postup.

Co když jsem se už připojil prostřednictvím jiného advokáta?

Je potřeba zkontrolovat, zda v konkrétní věci můžete být zastoupen jiným zmocněncem, zda existuje režim společných zmocněnců a zda je možné případně plnou moc změnit.

Trestní řád počítá s tím, že v rozsáhlých věcech může být počet společných zmocněnců omezen a výběr může být řešen soudem. Proto je vždy potřeba vycházet z konkrétního rozhodnutí v dané věci.

Jak probíhá převzetí zastoupení?

Obvykle je potřeba:

  • kontaktovat advokátní kancelář,
  • sdělit základní informace o věci,
  • doložit výši škody a dostupné podklady,
  • podepsat smlouvu o poskytování právních služeb,
  • udělit plnou moc pro trestní řízení,
  • dodat dokumenty potřebné k uplatnění nároku.

Jak pracujete jako společný zmocněnec?

Vycházíme z principu:

PFL: Právo. Fakta. Logika.

Nejdříve určíme procesní postavení poškozeného a právní rámec věci. Poté pracujeme s konkrétní škodou, smlouvami, platbami, listinami a dalšími důkazy. Na základě toho nárok uplatníme a hájíme práva poškozeného v trestním řízení.

Ve velkých trestních kauzách nestačí být poškozeným. Je potřeba svůj nárok včas, správně a důkazně uplatnit.

Nejsem si jistý, zda se mě společný zmocněnec týká. Má smysl se ozvat?

Ano.

Pokud jste obdrželi výzvu od policie, soudu nebo státního zastupitelství, pokud jste byli označeni jako poškození, nebo pokud jste přišli o peníze v kauze, která je řešena trestněprávně, je vhodné situaci posoudit co nejdříve.

První krok často spočívá v tom, že se ověří Vaše postavení poškozeného, výše škody, dostupné podklady a způsob, jakým lze nárok v trestním řízení uplatnit.