Nejvyšší soud v případě řízení o určení padělků dovodil, že osobami, jimž může být uložena na základě výsledku takového řízení ve věci povinnost nahradit náklady zničení zboží, o němž je v řízení rozhodováno, mohou být dovozce zboží, vývozce zboží nebo majitel práva. Soud současně dovodil, že výsledek řízení o určení padělku nemůže mít na dopravce zboží ani pozitivní ani negativní dopad. Výsledek řízení totiž dle soudu nezakládá dopravci zboží žádná práva ani povinnosti. Dopravce plní své povinnosti z přepravní smlouvy a ve vztahu ke zboží, které porušuje práva duševního vlastnictví, je osobou, která má povinnost takové zboží vydat celnímu úřadu. Celní úřad této osobě – dopravci – ovšem nemůže uložit zničení zboží ani hrazení nákladů na zničení. Rovněž platí, že bylo-li pravomocně soudem rozhodnuto, že předmětné zboží je zbožím, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, uhradí náklady spojené s udržováním zboží pod celním dohledem při dovozu dovozce, při vývozu nebo zpětném vývozu vývozce, v ostatních případech vlastník nebo držitel zboží, nikoliv dopravce.
Zdroj: 23 Cdo 1995/2011