Deepfake pornografie
Umělá inteligence dnes umožňuje během několika minut vytvořit velmi přesvědčivý obraz člověka v situaci, která se nikdy nestala. Stačí fotografie, vhodný nástroj a několik kliknutí.
Technologicky může jít o jednoduchý úkon. Z právního hlediska však mohou být jeho následky velmi závažné.
Od 1. ledna 2026 český trestní zákoník výslovně upravuje trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření. Nový § 191a zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, reaguje mimo jiné právě na případy, kdy je podoba konkrétního člověka bez jeho souhlasu využita k vytvoření pornografického materiálu, včetně materiálu vytvořeného prostřednictvím umělé inteligence.
Trestné nemusí být až zveřejnění
U deepfake pornografie může vznikat mylná představa, že trestněprávní problém nastává až v okamžiku, kdy pachatel vytvořený materiál zveřejní na internetu nebo jej začne rozesílat dalším osobám.
Tak tomu však být nemusí.
Podle § 191a odst. 1 trestního zákoníku může být trestně postižen mimo jiné ten, kdo vyrobí pornografické dílo zobrazující nebo jinak využívající osobu, o které ví, že k takovému zobrazení nebo využití nedala souhlas.
Trestní zákoník vedle samotné výroby postihuje rovněž další formy nakládání s takovým materiálem, například jeho nabídnutí, zpřístupnění veřejnosti, uvedení do oběhu, prodej nebo jiné opatření další osobě.
Není tedy rozhodující pouze to, zda pachatel vytvořený deepfake zveřejnil na sociální síti nebo rozeslal velkému množství lidí. Za splnění zákonných podmínek může být trestněprávně relevantní již samotná výroba pornografického materiálu využívajícího identitu konkrétní osoby bez jejího souhlasu.
Jaký trest může pachateli hrozit?
V základní skutkové podstatě stanoví § 191a trestního zákoníku trest odnětí svobody až na dva roky. Vedle něj může soud uložit také zákaz činnosti nebo propadnutí věci.
Zákon následně rozlišuje okolnosti, které vedou k přísnějšímu trestnímu postihu.
Trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky může pachateli hrozit například tehdy, způsobí-li svým jednáním značnou újmu nebo spáchá-li čin prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě či jiným obdobně účinným způsobem.
U nejzávažnějších případů stanoví zákon trest odnětí svobody v rozmezí jednoho roku až pěti let.
Rozeslání nebo zveřejnění vytvořeného materiálu tak nemusí být jen „dalším kliknutím“. Z pohledu trestního práva může významně ovlivnit právní kvalifikaci i závažnost celého jednání.
Deepfake je falešný. Způsobená újma nikoliv
Skutečnost, že fotografie nebo video nebyly autentické, sama o sobě neznamená, že nemohou vážně zasáhnout do života zobrazeného člověka.
Pornografický deepfake může během krátké doby zasáhnout do soukromí, důstojnosti, osobní pověsti i mezilidských vztahů poškozeného. Jakmile je navíc materiál zveřejněn nebo rozeslán, může být prakticky nemožné získat plnou kontrolu nad jeho dalším šířením.
Vedle trestněprávní odpovědnosti proto může takové jednání vyvolat také soukromoprávní nároky osoby, do jejíchž osobnostních práv bylo zasaženo.
Podle § 81 a násl. občanského zákoníku požívá ochrany mimo jiné důstojnost člověka, jeho vážnost, čest, soukromí a projevy osobní povahy. Dotčená osoba se může v závislosti na okolnostech případu domáhat zejména toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Vznikne-li jí nemajetková újma, může přicházet v úvahu také její odčinění, včetně peněžitého zadostiučinění.
Jeden deepfake tak může mít pro jeho autora následky současně v několika právních rovinách.
A co když deepfake vytvoří dítě?
Právě dostupnost nástrojů umělé inteligence činí téma mimořádně relevantním také pro děti a dospívající.
Vytvoření falešného pornografického snímku spolužačky, spolužáka nebo jiné známé osoby může být vnímáno jako vtip, experiment s novou technologií nebo způsob, jak někoho zesměšnit. Z právního pohledu však motivace typu „byla to jen sranda“ sama o sobě odpovědnost nevylučuje.
U osob mladších patnácti let platí, že nejsou trestně odpovědné. To ovšem neznamená, že jejich jednání nemůže mít právní následky. Pokud se dítě mladší patnácti let dopustí činu jinak trestného, může soud pro mládež postupovat podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, a uložit některé ze zákonem stanovených opatření.
Osoby ve věku od patnácti do osmnácti let jsou podle zákona mladistvými a za splnění zákonných podmínek již mohou nést trestní odpovědnost za provinění. Jejich odpovědnost a případné sankce se řídí zvláštními pravidly zákona o soudnictví ve věcech mládeže.
Právě proto by součástí vzdělávání o umělé inteligenci nemělo být pouze vysvětlování toho, co nové nástroje dokážou. Stejně důležité je vysvětlovat, kde končí technologický experiment a začíná zásah do práv jiné osoby.
Několik kliknutí může mít dlouhodobé následky
Umělá inteligence zásadně snižuje technickou bariéru pro vytváření realistického falešného obsahu. Právo však nerozlišuje mezi jednáním podle toho, zda jeho provedení vyžadovalo hodiny odborné práce, nebo několik kliknutí v mobilní aplikaci.
Rozhodující je, co pachatel vytvořil, jak s výsledkem naložil, zda využil identitu jiné osoby bez jejího souhlasu a jaké následky svým jednáním způsobil.
Deepfake může být falešný. Újma, kterou způsobí, může být velmi skutečná.
A věta „to byla jen sranda“ v trestním právu skutečně nefunguje jako tlačítko „zpět“.
Mgr. Petr Fučík, advokát