„Trestní odpovědnost právnických osob ve vztahu k dotačnímu podvodu“ | Advokátní kancelář Praha a Olomouc

„Trestní odpovědnost právnických osob ve vztahu k dotačnímu podvodu“

V současné době se v médiích stále častěji vyskytují případy související s problematikou trestného činu dotačního podvodu dle § 212 trestního zákoníku, který ve svém prvním odstavci říká: „Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“

 

Jak je to ale s případnou trestní odpovědností právnické osoby (tj. např. společnosti s ručením omezeným nebo akciovou společností)? Tuto problematiku řeší zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění novely provedené zákonem č. 183/2016 Sb. (dále jen také jako „ZTOPO“). Tato novela tak dramaticky rozšířila počet (z původních 83 na 228) skutkových podstat trestných činů, které je možné „přičítat“ právnické osobě a v důsledku toho i zvýšení rizika možného postihu společnosti.

 

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob v ust. § 8 odst. 1 říká, že trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu (prospěch nebo výhoda) nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak:

a)statutární orgán nebo člen statutárního orgánu (např. jednatel, člen představenstva nebo dozorčí rady),

b)osoba ve vedoucím postavení (např. manažer),

c)ten kdo vykonává rozhodující vliv na řízení právnické osoby (např. společník či akcionář),

d)zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení.

 

Trestný čin dotačního podvodu je jedním z 228 trestných činů, který je možný dle výčtu uvedeného v § 7 ZTOPO právnické osobě přičítat, jestliže byl spáchán jednáním osob uvedených ve shora citovaném § 8 odst. 1 písm. a) až c), nebo zaměstnancem uvedeným v odst. 1 písm. d) na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob ve vedoucím postavení či osob vykonávajících rozhodující vliv na řízení právnické osoby anebo proto, že tyto osoby neprovedly taková opatření, která měly provést nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména pokud neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo osob, jimiž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

 

Jinými slovy lze shora uvedené shrnout například tak, že pokud by jednatel nebo člen představenstva obchodní společnosti při žádosti o poskytnutí dotace určené pro malé či střední podniky úmyslně zamlčel či jinak zastíral, že je ona obchodní společnost součástí velkého koncernu nebo že je velkým podnikem, tak by orgány činné v trestním řízení mohly přistoupit i k trestnímu stíhání samotné obchodní společnosti, neboť ta by tímto způsobem profitovala na poskytnutých finančních prostředcích, které by jí jinak poskytnuty nebyly. V daném případě by totiž jednatel nebo člen představenstva jednal v zájmu obchodní společnosti a šlo by o jeden z přičitatelných trestných činů spáchaný odpovědnou („povolanou“) osobou.

 

Vedle toho však shora citovaná novela přináší i významný průlom do možnosti právnické osoby bránit se proti případnému trestněprávnímu postihu. Novelizovaný § 8 odst. 5 ZTOPO říká, že „Právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila.“ 

 

Toto ustanovení s sebou přináší zcela zásadní posílení postavení právnické osoby v případě zavedení systému vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců, respektive v případě tzv. Criminal Compliance Programů (Compliance), a to tehdy, pokud je mají efektivně a účinně implementovány do svých firemních a obchodních politik.

 

Činnost Criminal Compliance lze popsat jako kontrolní mechanizmus zavedený v rámci společnosti, jehož cílem je zabezpečit dodržování pravidel, která jsou pro danou společnost nebo v rámci dané společnosti závazná a vynutitelná. Compliance program by tak měl být nedílnou součástí firemní a obchodní politiky každé moderní společnosti, která klade důraz zejména na čestné a poctivé jednání, na podporu etických standardů a zejména na dodržování právních předpisů.

 

Naše advokátní kancelář se problematikou trestní odpovědnosti právnických osob jakož i Compliance programy zabývá a disponuje erudovaným týmem odborníků, kteří jsou připraveni a ochotni Vám v této oblasti poskytnout plné právní poradenství.

{{ message }}

{{ 'Comments are closed.' | trans }}

Copyright © 2022 PFL, advokátní kancelář, všechna práva vyhrazena