Nadace Bezpečná Olomouc

Aktuality

Práva subjektu údajů…

25-05-2018

Dnes, 25. května 2018, se stává účinné toliko diskutované a mnohdy obávané Nařízení Evropského ...

Počty stíhaných i od…

15-03-2018

Již nějakou dobu se nacházíme v roce 2018, a je tak nejvyšší čas zrekapitulovat, jaký vliv a sk...

Problematika vyviněn…

29-11-2017

 Aktuální článek na portálu www.epravo.cz, který se zabývá problematikou vyvinění právnické oso...

Loading...
http://pfl.cz/modules/mod_image_show_gk4/cache/demo.obchodni-pravogk-is-93.jpg http://pfl.cz/modules/mod_image_show_gk4/cache/demo.obcanske-pravogk-is-93.jpg http://pfl.cz/modules/mod_image_show_gk4/cache/demo.J0309628gk-is-93.JPG http://pfl.cz/modules/mod_image_show_gk4/cache/criminal-lawgk-is-93.jpg http://pfl.cz/modules/mod_image_show_gk4/cache/demo.BB090gk-is-93.JPG
Text

Obchodní právo

zakládání firem, realizace fúzí a akvizic, vedení obchodních sporů, smluvní agenda, soutěžní právo, konkursní právo, vymáhání pohledávek, ..

Občanské právo

osobnostní práva, ochrana dobré pověsti právnické osoby, právo nemovitostí, smluvní agenda, hájení zájmů našich klientů při vedení, občanskoprávních sporů, náhrada škody a vydání bezdůvodného obohacení, ..

Právo duševního vlastnictví

autorské právo, softwarové právo, licenční smlouvy, ochranné známky, ..

Trestní právo

vedení obhajoby v trestních řízeních, zastupování před soudy a orgány činnými v trestním řízení, příprava a podávání trestních oznámení, zastupování poškozených v trestním řízení, právní zastoupení v řízení o přestupcích

Mediální právo a reklama

posuzování spotřebitelských soutěží, posuzování vhodnosti a přiměřenosti reklam, smluvní agenda, ..

A+ A A-
Advokátní kancelář Pečený, Fučík, Langer - Aktuality

Dnes, 25. května 2018, se stává účinné toliko diskutované a mnohdy obávané Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, dále také jen „nařízení“). Co to však znamená pro samotný subjekt údajů, mění se výrazným způsobem jeho práva v souvislosti s ochranou a poskytováním jeho osobních údajů? Jedná se o revoluci a výrazné posílení práv subjektu údajů?

I přes v poslední době velké množství článků publikovaných v odborných periodikách, diskuzí na téma GDPR přetrvává stále obavy v souvislosti s nařízením. Jednou z nich je všeobecně zakořeněná obava ze zavedení mnoha nových práv subjektu údajů.

EU se nedá se upřít její snaha o „revoluci“ v souvislosti s ochranou osobních údajů, a to zejména z důvodů až lavinového nárůstu poskytování osobních údajů subjektem údajů, jejich sběru ze strany správce údajů, a to např. na sociálních sítích (Instagram, Facebook apod.), dále za účelem přímého marketingu společností a jejich následného sdílení mezi jednotlivými správci údajů, potažmo zpracovateli osobních údajů. Mnohdy subjekt údajů poskytl souhlas se zpracováním jeho osobních údajů tzv. „odkliknutím čtverečku“ pod obchodním sdělením ze strany správce, a nastal proces, na jehož konci subjekt údajů neměl ani při nejmenším představu, kdo všechno zpracovává jeho osobní údaje, za jakým účelem, v jakém rozsahu a jak dlouho jsou tyto údaje uchovány, neboť tyto informace v poučení při dávání souhlasu zcela chyběly. Tomu chce však nové nařízení předcházet, popř. přísně trestat vysokými pokutami. I když i před datem účinnosti nařízení byla snaha o omezení zpracovávání nadbytečných osobních údajů, až nařízení zavádí pevné mantinely v rámci celé EU v podobě nastavení jasných procesů zpracování osobních údajů, jejich ochrany osobních údajů a s tím spojeným výrazným posílení práv subjektů údajů. Zde nastává ona desinformace, že nařízení zavádí mnoho zcela nových práv subjektu údajů. Není tomu tak, jak si zodpovíme v tomto článku. Jak již bylo řečeno, jedná se spíše o výrazné posílení postavení práv subjektu údajů. 

Nicméně opravdu by se dalo říct, že se jedná o „revoluci“ v ochraně osobních údajů, a to zejména v tom směru, že se dnes stává účinné obecně závazné nařízení v rámci celé EU, tedy toto nařízení je obecně přímo aplikovatelné na území všech členských států EU, což je novum. I před účinností nařízení však na půdě EU existovaly snahy o úpravu nakládání s osobními údaji. Jak napovídá i název samotného nařízení, jednalo se zejména o Směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, která však dnes účinným nařízením byla zrušena. Již tato směrnice měla za úkol harmonizovat právní předpisy o ochraně základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti s činnostmi zpracování a zajistit volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy. S tím se pojí samozřejmě i úprava vnitrostátní, kdy jednotlivé členské státy upravovaly nakládání s osobními údaji prostřednictvím vnitrostátního zákona. V České republice se jednalo zejména o zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (dále také jen „ZOOÚ“), který je právě účinností nařízení ve své podstatné části zrušen a namísto něj se stává přímo použitelné i v rámci ČR jako členského státu EU dané nařízení.

Nařízení se věnuje ve své kapitole III., konkrétně čl. 12 až čl. 23 právě právům subjektu údajů. Jedná se konkrétně o právo být informován o zpracování osobních údajů, právo na přístup, právo na opravu (resp. doplnění), právo být zapomenut (resp. právo na výmaz), právo na omezené zpracování osobních údajů, právo na přenositelnost údajů, právo vznést námitku a právo nebýt předmětem automatizovaného individuálního rozhodování, včetně profilování.  Tyto práva subjektu údajů můžeme pro naše účely rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou práva, která nově zavádí nařízení. Při bližším studiu úpravy v ZOOÚ a nařízení se jedná o jediné nové právo zavedené nařízením.  Jedná se o právo na přenositelnost údajů dle čl. 20 nařízení. Spočívá v právu na přenos osobních údajů a dalších informací uchovávaných v automatizovaném systému do systému jiného. Musí se jednat o zpracování osobních údajů založené na souhlasu subjektu údajů nebo smluvně a zároveň musí být tyto údaje poskytnuty správcem jinému správci ve strukturovaném a běžně používaném elektronickém formátu. Ostatní výše zmíněná práva již ve své podstatě znal ZOOÚ, který s nimi blíže pracoval. Nařízení tak zpřesňuje výklad jednotlivých práv subjektu údajů a zpřísňuje postihy za jejich nedodržení z pohledu správce osobních údajů, resp. zpracovatelů. Blíže k jednotlivým právům subjektu údajů…

Právo subjektu údajů být informován (čl. 13, 14 nařízení) o skutečnosti, zda jsou ze strany správce údajů zpracovány osobní údaje subjektu údajů a zároveň má subjekt údajů právo tyto osobní údaje získat. Jedná se o ekvivalentní právo stanovené již ust. v § 12 ZOOÚ. Dále se jedná o právo na opravu(resp. doplnění, čl. 16 nařízení) nepřesných osobních údajů a to v případě, že subjekt údajů upozorní správce, že zpracovává nepřesné údaje, pak se tímto podnětem musí správce zabývat. Nejedná se tak o aktivní povinnost správce údajů vyhledávat nepřesné údaje či jeho povinnost vyzvat subjekt údajů k pravidelné aktualizaci údajů. Právo subjektu údajů vznést námitku(čl. 21 nařízení) proti zpracování osobních údajů, které jsou zpracovány na základě plnění úkoly prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen nebo je zpracování nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany. Pozor pokud subjekt údajů vznese námitku proti zpracování pro účely přímého marketingu (včetně profilování), pak musí dojít vždy k výmazu jeho osobních údajů. Opět se jedná o právo, které znal již ZOOÚ a to konkrétně v ust. § 11 odst. 6. Dále se jedná o právo být zapomenut (právo na výmaz, čl. 17 nařízení) jedná se o vyjádření povinnosti správce osobních údajů vymazat tyto údaje subjektu, pokud jsou k tomu splněny podmínky a to osobní údaje již nejsou potřebné pro účel, pro nějž byly shromážděny, subjekt údajů odvolá dříve daný souhlas, subjekt údajů vznese námitky proti zpracování a neexistují žádné jiné oprávněné důvody pro zpracování osobních údajů, osobní údaje byly zpracovány protiprávně aj. Většinu těchto důvodů opět znal již ZOOÚ. Dalším je právo na omezené zpracování osobních údajů (čl. 18 nařízení),kdy subjekt údajů popírá jejich přesnost, zpracování je protiprávní, ale subjekt údajů odmítá výmaz a pouze žádá o omezené použití, subjekt údajů je sice nepotřebuje, ale subjekt údajů je požaduje pro uplatnění svých nároku anebo subjekt údajů vznesl v určitých případech námitku proti zpracování. A v neposlední řadě má subjekt údajů právo na přístup k osobním údajům(čl. 15 nařízení) a to na základě jeho žádosti vůči správci osobních údajů, zda jsou či nejsou zpracovány jeho osobní údaje, v jakém rozsahu atd. Opět se nejedná o nově zavedené právo. V ZOOÚ se mu věnovalo ust. § 12. A v neposlední řadě právo nebýt předmětem automatizovaného individuálního rozhodování, včetně profilování (čl. 22 nařízení),jedná se o situaci, kdy subjekt údajů je předmětem určitého rozhodnutí na základě automatizovaného zpracování.Z daného pravidla existují výjimky, jako jsou zpracování za účelem uzavření smlouvy mezi subjektem údajů a správcem, je to povoleno právem EU nebo členským státem a je to založeno na výslovném souhlasu subjektu údajů. Toto právo subjektu údajů bylo upraveno v § 11 odst. 6 ZOOÚ.

Na jedné straně tedy vystupuje subjekt údajů, jehož osobní údaje se snaží nařízení účinněji chránit v podobě posílení jeho stávajících práv.  A na druhé straně stojí správce osobních údajů, popř. zpracovatel, u nějž naopak nařízení razantněji lpí na dodržování a respektování zásad ochrany při nakládání s osobními údaji. 

Jak je patrno z výše uvedeného textu, již úprava v ZOOÚ počítala s většinou práv subjektu údajů a určitým způsobem ji poskytovala ochranu, v případě, že jste jako správce ještě před účinností nařízení jednali v souladu s platnou legislativou, pak se dá říci, že jste připravení vyjít vstříc nařízení! Ale v případě, že jste problematiku ochrany osobních údajů nikdy moc neřešili, zpozorněte! Úřad pro ochranu osobních údajů bude, jak ze své úřední povinnosti, tak na základě podnětů šetřit případy nedodržení zásad na ochranu osobních údajů! Nařízení zavádí pokuty v případě porušení až 4 % z celkového obratu Vaší společnosti! A proto odpověď na otázku v názvu tohoto příspěvku zní, neobávejte se v případě, že máte vše nastavené tak, aby vše bylo v souladu s nařízením!  Pokud jste na ochranu soukromí osob, které souvisejí s vaší činnosti či předmětem podnikání nedbali, je nejvyšší čas. Každý z nás jsme subjektem údajů a každý z nás by měl "činit druhým jen to, co nechce, aby oni činili jemu!" 

A naše doporučení na závěr? 

Správně nastavte, chraňte a buďte GDPR compliance! 

To je oč tu běží!

A proto jsme tady pro Vás připraveni! Advokátní kancelář Pečený, Fučík, Langer poskytuje kompletní právní poradenství z pohledu nastavení procesů v rámci ochrany osobních údajů ve světle GDPR a jejich následné kompletní zavedení do firemní kultury.

Již nějakou dobu se nacházíme v roce 2018, a je tak nejvyšší čas zrekapitulovat, jaký vliv a skutečný význam měla novela zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, provedená zákonem č. 183/2016. Jelikož účinnost této novely, jež podstatným způsobem rozšířila počet skutkových podstat trestných činů přičitatelných právnickým osobám, je datována ke konci roku 2016, tak právě rok 2017 nám mohl naznačit, zda tato změna vedla k opravdovému zvýšení rizika možného postihu právnických osob.

 

V této souvislosti je vhodné uvést, že ke konci prosince roku 2017 Nejvyšší státní zastupitelství evidovalo zarážející údaje vypovídající o extrémním nárůstu počtu trestně stíhaných právnických osob. A co více, přestože výše zmíněná novela nabízí právnickým osobám jedinečný nástroj, jak docílit vyvinění - tedy jak se trestního obvinění „zbavit“, v minulém roce se tak podařilo pouze dvěma právnickým osobám.[1]

 

 

 

Co si z těchto faktů odnést? Je zřejmé, že změna trestně právních předpisů se odrazila v praxi, kdy orgány činné v trestním řízení se novinky plynoucí z předmětné novely jako nástroj postihu nezdráhají využívat. Přestože tato příkrost postupu orgánů činných v trestním řízení měla být změkčena zákonem nabízeným nástrojem – možností vyvinit se za podmínky prokázání právnické osoby, že udělala vše pro to, aby se trestný čin nestal zdá se, že tento postup obviněné právnické osoby efektivně nevyužívají. Otázkou je, čím to je způsobeno. Jednou z možností je, že buď jej využívat neumí, nebo o této možnosti třeba ani neví; druhá možnost ovšem může narážet na skutečnost, že ani orgány činné v trestním řízení s problematikou vyvinění právnické osoby a jeho dokazování v řízení o trestní odpovědnosti právnických osob nepracují tak, jak by měly.

 

Přestože totiž § 8 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, stanoví, že právnická osoba se trestní odpovědnosti, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ni bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila, vládne v současné době neustále spor, zda při aplikaci tohoto ustanovení nedochází fakticky k obrácení důkazního břemene v případě prokazování vyvinění. Za situace, kdy orgány činné v trestním řízení nebudou brát za samozřejmé, že by opravdu měly v souladu se zásadou oficiality a se zásadou vyhledávací samy prověřovat, vyšetřovat a shromažďovat důkazy vypovídající o tom, zda právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, které na ní mohlo být spravedlivě požadováno, aby spáchání jí přičitatelného protiprávního činu zabránila, zdá se, že jedinou cestou, která bude efektivní z hlediska prevence trestní odpovědnosti právnické osoby, je aktivní přístup právnických osob. S ohledem na výše zmíněnou statistiku státního zastupitelství tak nezbývá právnickým osobám nic jiného, než si uvědomit, že pravděpodobně to budou ony, na nichž bude s to prokázat, že mají nastavenou funkčně svou veškerou firemní kulturu, a že jen tak budou schopny se vyvinit z trestní odpovědnosti.

 

V zájmu každé právnické osoby by tak mělo být obezřetné jednání využívající všechny obranné a preventivní mechanismy, opatrnost ve vztahu k problémovým situacím nebo svému týmu a zejména také aktivní snaha a zájem na vytváření compliance dokumentů. V případě, že tak dojde k situaci, že proti právnické osobě bude zahájeno trestní stíhání, prvním krokem, který by tak právnická osoba měla učinit, je předložení pro ni vytvořeného tzv. criminal compliance programu orgánu činnému v trestním řízení. Právě proto by vedení každé právnické osoby nemělo podcenit jeho význam, a naopak by se mělo snažit o vytvoření vhodného a užitečného uceleného souboru interních firemních opatření a postupů pro prevenci, detekci a reakci na případná trestněprávní jednání, která zajišťují aktivní předcházení trestní a deliktní odpovědnosti. Snaha prokázání právnické osoby, že opravdu udělala vše pro to, aby zamezila trestněprávnímu jednání, by měla být chápána jako motivace zavést náležité etické kodexy a jiné vhodné interní předpisy za současného proškolení a obeznámení zaměstnanců s předmětnou úpravou, kdy právě tato aktivita právnické osoby zajistí vytvoření účinného obranného štítu proti hrozícím trestním stíháním. Navíc jeho důkladná znalost jednoduše umožní právnické osobě rychle reagovat třeba právě na doručení „usnesení o zahájení trestního stíhání“ a změnu statistiky výše uvedené pro rok 2018.

 

 



[1] Ťopek, Martin. Loňský rok přinesl rekord v počtu trestně stíhaných firem. Vyvinit se povedlo jen Metrostavu a Agrotecu, žalobce se však odvolal. Domaci.ihned.cz, 26. 02. 2018 (citováno dne 08. 03. 2018). Dostupné na: https://domaci.ihned.cz/c1-66061220-lonsky-rok-prinesl-rekord-v-poctu-trestne-stihanych-firem-vyvinit-se-povedlo-jen-metrostavu-a-agrotecu-zalobce-se-vsak-odvolal.

2 Zdroj tabulky: Ťopek, Martin. Loňský rok přinesl rekord v počtu trestně stíhaných firem. Vyvinit se povedlo jen Metrostavu a Agrotecu, žalobce se však odvolal. Domaci.ihned.cz, 26. 02. 2018 (citováno dne 08. 03. 2018). Dostupné na: https://domaci.ihned.cz/c1-66061220-lonsky-rok-prinesl-rekord-v-poctu-trestne-stihanych-firem-vyvinit-se-povedlo-jen-metrostavu-a-agrotecu-zalobce-se-vsak-odvolal.

 

 Aktuální článek na portálu www.epravo.cz, který se zabývá problematikou vyvinění právnické osoby a jeho dokazování v řízení o trestní odpovědnosti právnických osob. Najdete zde.

Strana 1 z 6

webdesign hlava4.cz | All rights reserved