Nadace Bezpečná Olomouc

Aktuality

GDPR a pověřenec v p…

20-09-2017

Ministerstvo vnitra ČR v minulém měsíci vydalo Metodické doporučení k činnosti obcí k organizačně-te...

„Trestní odpovědnost…

11-08-2017

V současné době se v médiích stále častěji vyskytují případy související s problematikou t...

Hledáme advokátního …

12-06-2017

Advokátní kancelář Pečený, Fučík, Langer přijme advokátního koncipienta/advokátní koncipientku &nbs...

Loading...
http://pfl.cz/modules/mod_image_show_gk4/cache/demo.obchodni-pravogk-is-93.jpg http://pfl.cz/modules/mod_image_show_gk4/cache/demo.obcanske-pravogk-is-93.jpg http://pfl.cz/modules/mod_image_show_gk4/cache/demo.J0309628gk-is-93.JPG http://pfl.cz/modules/mod_image_show_gk4/cache/criminal-lawgk-is-93.jpg http://pfl.cz/modules/mod_image_show_gk4/cache/demo.BB090gk-is-93.JPG
Text

Obchodní právo

zakládání firem, realizace fúzí a akvizic, vedení obchodních sporů, smluvní agenda, soutěžní právo, konkursní právo, vymáhání pohledávek, ..

Občanské právo

osobnostní práva, ochrana dobré pověsti právnické osoby, právo nemovitostí, smluvní agenda, hájení zájmů našich klientů při vedení, občanskoprávních sporů, náhrada škody a vydání bezdůvodného obohacení, ..

Právo duševního vlastnictví

autorské právo, softwarové právo, licenční smlouvy, ochranné známky, ..

Trestní právo

vedení obhajoby v trestních řízeních, zastupování před soudy a orgány činnými v trestním řízení, příprava a podávání trestních oznámení, zastupování poškozených v trestním řízení, právní zastoupení v řízení o přestupcích

Mediální právo a reklama

posuzování spotřebitelských soutěží, posuzování vhodnosti a přiměřenosti reklam, smluvní agenda, ..

A+ A A-
Advokátní kancelář Pečený, Fučík, Langer - Aktuality
středa, 20 září 2017 12:00

GDPR a pověřenec v podmínkách obcí

Ministerstvo vnitra ČR v minulém měsíci vydalo Metodické doporučení k činnosti obcí k organizačně-technickému zabezpečení funkce pověřence pro ochranu osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů v podmínkách obcí (podle právního stavu k 10. srpnu 2017). Vzhledem k aktuálnosti tohoto tématu a skutečnosti, že obce doposud nezačaly implementovat pravidla pro jmenování pověřence, zde shrneme základní praktické informace, které toto metodické doporučení obsahuje.

***

Povinnost jmenovat pověřence se vztahuje nejen na obce samotné, ale také na příspěvkové organizace obce, jsou-li v postavení orgánu veřejné moci (týká se zejména škol). Orgány veřejné moci či veřejné subjekty, které rozhodují o právech a povinnostech osob, jsou povinny jmenovat pověřence bez dalšího. Tedy bez ohledu na to, v jakém rozsahu zpracovávají osobní informace. Nicméně tyto instituce mohou využít možnosti jmenovat společného pověřence, bez nutnosti mít každá svého pověřence samostatně. V takovém případě je však třeba smluvně zabezpečit postavení pověřence ke každé instituci. Bližší návod pak dává právě metodické doporučení.

***

Pověřenec nemusí být pouze fyzická osoba, lze do funkce pověřence ustanovit také právnickou osobu (např. advokátní kancelář). V takovém případě obec (či příspěvková organizace v postavení orgánu veřejné moci) podepíše s danou právnickou osobou smlouvu o poskytování služeb. Osoba, která vykonává funkci externího pověřence však již nemůže obec zastupovat např. u soudu nebo Úřadu na ochranu osobních údajů ve věci týkající se ochrany osobních údajů. Výkon funkce pověřence je totiž ovládán principem nezávislosti a nestrannosti, a tudíž plnění jiných úkolů pověřence nemůže vést ke střetu zájmů.

 

Je třeba podotknout, že v případě, kdy obec jmenuje externího pověřence se takto nezbavuje odpovědnosti za zpracování v souladu s obecným nařízením, odpovědným subjektem zůstává obec jakožto správce osobních údajů.

 

Pokud dojde ke jmenování právnické osoby jako externího pověřence, je třeba jmenovitě určit konkrétní fyzickou osobu, která bude funkci pověřence fakticky vykonávat a bude dosažitelná pro potřeby obce, Úřadu na ochranu osobních údajů i veřejnosti. Samozřejmě, že kontaktní údaje takovéto osoby musí být také zveřejněny na úřední desce obecního úřadu (včetně té elektronické).

 

U externího pověřence je však třeba zajistit, aby detailně poznal vnitřní chod a organizaci správce, neboť jedině tak dokáže stanovit problémy a odhadnout případná rizika spojená se zpracováním osobních údajů.

***

Pokud se týká organizací, které nejsou orgánem veřejné moci (nerozhodují o právech a povinnostech osob), tyto organizace musí mít pověřence jen pokud jejich hlavní činností je pravidelné a systematické monitorování subjektu údajů ve velkém měřítku či pokud jejich hlavní činnost spočívá v rozsáhlém zpracování citlivých údajů. Pověřence tak musí mít např. dopravní podnik, který zpracovává evidenci cestujících, či nemocnice nebo sociální zařízení. Nemusí ho však mít např. městská knihovna či technická správa komunikací.

*** 

Pověřenec musí být přímo podřízen vrcholovým řídícím pracovníkům, resp. mít přímý přístup k vedení obce či příslušné organizace. Pověřencem tedy nemůže být starosta, místostarosta či tajemník obecního úřadu. Funkce pověřence však může být vykována zastupitelem obce na základě pracovní nebo jiné smlouvy s obcí, splňuje-li zastupitel všechny předpoklady pro výkon funkce pověřence v podmínkách dané obce. Pověřencem mohou být vedoucí odborů či oddělení, případně jiní zaměstnanci, kteří nevykonávají pracovní činnosti, které by vedly ke střetu jejich zájmů. Např. je vyloučeno, aby vedoucí odboru personálního nebo odboru informačních technologií vykonával funkci pověřence, zatímco např. referent či vedoucí právního odboru či odboru vnitřní kontroly se pověřencem může stát. Bude-li pověřenec zaměstnancem obce, má být organizačně podřízen přímo tajemníkovi, případně starostovi. Pokud pověřenec v pracovněprávním vztahu nebude, má být jeho „partnerem“ za obec přímo starosta obce.

***

Odpovědnost za výběr „odborně způsobilé“ osoby jako pověřence nesou přímo správci. Ačkoli jsou u pověřence požadovány odborné znalosti práva a praxe v oblasti ochrany údajů, není vyžadováno, aby měl vysokoškolské vzdělání. V podmínkách obcí je však žádoucí, aby měl i profesní vědomosti o fungování veřejné správy, praktickou znalost organizace, chodu a vnitřních předpisů obce, u které působí. Nutná je pak odpovídající znalost informačních technologií a bezpečnosti dat.

***

Ačkoliv plnění úkolů pověřence souvisí s výkonem řady různých činností vykonávaných obcí na úseku státní správy či samosprávy (např. zpracování osobních údajů při vedení matriky, které je výkonem přenesené působnosti obce), samotnou činnost obce s cílem zajištění osoby pověřence a plnění souvisejících povinností je třeba chápat jako výkon samostatné působnosti obce. Pokud je pověřenec zaměstnancem zařazeným do obecního úřadu, jedná se o úředníka ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb, neboť povaha činnosti pověřence má povahu tzv. správní činnosti podle tohoto zákona.

V současné době se v médiích stále častěji vyskytují případy související s problematikou trestného činu dotačního podvodu dle § 212 trestního zákoníku, který ve svém prvním odstavci říká: „Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“

 

Jak je to ale s případnou trestní odpovědností právnické osoby (tj. např. společnosti s ručením omezeným nebo akciovou společností)? Tuto problematiku řeší zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění novely provedené zákonem č. 183/2016 Sb. (dále jen také jako „ZTOPO“). Tato novela tak dramaticky rozšířila počet (z původních 83 na 228) skutkových podstat trestných činů, které je možné „přičítat“ právnické osobě a v důsledku toho i zvýšení rizika možného postihu společnosti.

 

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob v ust. § 8 odst. 1 říká, že trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu (prospěch nebo výhoda) nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak:

a)statutární orgán nebo člen statutárního orgánu (např. jednatel, člen představenstva nebo dozorčí rady),

b)osoba ve vedoucím postavení (např. manažer),

c)ten kdo vykonává rozhodující vliv na řízení právnické osoby (např. společník či akcionář),

d)zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení.

 

Trestný čin dotačního podvodu je jedním z 228 trestných činů, který je možný dle výčtu uvedeného v § 7 ZTOPO právnické osobě přičítat, jestliže byl spáchán jednáním osob uvedených ve shora citovaném § 8 odst. 1 písm. a) až c), nebo zaměstnancem uvedeným v odst. 1 písm. d) na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob ve vedoucím postavení či osob vykonávajících rozhodující vliv na řízení právnické osoby anebo proto, že tyto osoby neprovedly taková opatření, která měly provést nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména pokud neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo osob, jimiž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

 

Jinými slovy lze shora uvedené shrnout například tak, že pokud by jednatel nebo člen představenstva obchodní společnosti při žádosti o poskytnutí dotace určené pro malé či střední podniky úmyslně zamlčel či jinak zastíral, že je ona obchodní společnost součástí velkého koncernu nebo že je velkým podnikem, tak by orgány činné v trestním řízení mohly přistoupit i k trestnímu stíhání samotné obchodní společnosti, neboť ta by tímto způsobem profitovala na poskytnutých finančních prostředcích, které by jí jinak poskytnuty nebyly. V daném případě by totiž jednatel nebo člen představenstva jednal v zájmu obchodní společnosti a šlo by o jeden z přičitatelných trestných činů spáchaný odpovědnou („povolanou“) osobou.

 

Vedle toho však shora citovaná novela přináší i významný průlom do možnosti právnické osoby bránit se proti případnému trestněprávnímu postihu. Novelizovaný § 8 odst. 5 ZTOPO říká, že „Právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila.“ 

 

Toto ustanovení s sebou přináší zcela zásadní posílení postavení právnické osoby v případě zavedení systému vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců, respektive v případě tzv. Criminal Compliance Programů (Compliance), a to tehdy, pokud je mají efektivně a účinně implementovány do svých firemních a obchodních politik.

 

Činnost Criminal Compliance lze popsat jako kontrolní mechanizmus zavedený v rámci společnosti, jehož cílem je zabezpečit dodržování pravidel, která jsou pro danou společnost nebo v rámci dané společnosti závazná a vynutitelná. Compliance program by tak měl být nedílnou součástí firemní a obchodní politiky každé moderní společnosti, která klade důraz zejména na čestné a poctivé jednání, na podporu etických standardů a zejména na dodržování právních předpisů.

 

Naše advokátní kancelář se problematikou trestní odpovědnosti právnických osob jakož i Compliance programy zabývá a disponuje erudovaným týmem odborníků, kteří jsou připraveni a ochotni Vám v této oblasti poskytnout plné právní poradenství.

Advokátní kancelář Pečený, Fučík, Langer přijme advokátního koncipienta/advokátní koncipientku

 

Nabízíme:

zajímavou a samostatnou práci  
zázemí úspěšné advokátní kanceláře  
možnost seberealizace
profesní růst

Požadujeme:

 výbornou znalost práva
 ŘP sk. B
samostatnost
znalost anglického jazyka je výhodou, ale nikoliv podmínkou
předchozí praxe je výhodou, ale nikoliv podmínkou 

Pokud Vás tato nabídka zaujala, prosím o zaslání motivačního dopisu a životopisu s telefonickým a emailovým kontaktem na e-mailovou adresu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

 

Strana 1 z 5

webdesign hlava4.cz | All rights reserved