Počty stíhaných i odsouzených společností v ČR rostou

Be7685026070406a215779b242f1aa2e XL

Již nějakou dobu se nacházíme v roce 2018, a je tak nejvyšší čas zrekapitulovat, jaký vliv a skutečný význam měla novela zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, provedená zákonem č. 183/2016. Jelikož účinnost této novely, jež podstatným způsobem rozšířila počet skutkových podstat trestných činů přičitatelných právnickým osobám, je datována ke konci roku 2016, tak právě rok 2017 nám mohl naznačit, zda tato změna vedla k opravdovému zvýšení rizika možného postihu právnických osob.

V této souvislosti je vhodné uvést, že ke konci prosince roku 2017 Nejvyšší státní zastupitelství evidovalo zarážející údaje vypovídající o extrémním nárůstu počtu trestně stíhaných právnických osob. A co více, přestože výše zmíněná novela nabízí právnickým osobám jedinečný nástroj, jak docílit vyvinění - tedy jak se trestního obvinění „zbavit“, v minulém roce se tak podařilo pouze dvěma právnickým osobám. [1]

Co si z těchto faktů odnést? Je zřejmé, že změna trestně právních předpisů se odrazila v praxi, kdy orgány činné v trestním řízení se novinky plynoucí z předmětné novely jako nástroj postihu nezdráhají využívat. Přestože tato příkrost postupu orgánů činných v trestním řízení měla být změkčena zákonem nabízeným nástrojem – možností vyvinit se za podmínky prokázání právnické osoby, že udělala vše pro to, aby se trestný čin nestal – zdá se, že tento postup obviněné právnické osoby efektivně nevyužívají. Otázkou je, čím to je způsobeno. Jednou z možností je, že buď jej využívat neumí, nebo o této možnosti třeba ani neví; druhá možnost ovšem může narážet na skutečnost, že ani orgány činné v trestním řízení s problematikou vyvinění právnické osoby a jeho dokazování v řízení o trestní odpovědnosti právnických osob nepracují tak, jak by měly.

Přestože totiž § 8 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, stanoví, že právnická osoba se trestní odpovědnosti, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ni bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila, vládne v současné době neustále spor, zda při aplikaci tohoto ustanovení nedochází fakticky k obrácení důkazního břemene v případě prokazování vyvinění. Za situace, kdy orgány činné v trestním řízení nebudou brát za samozřejmé, že by opravdu měly v souladu se zásadou oficiality a se zásadou vyhledávací samy prověřovat, vyšetřovat a shromažďovat důkazy vypovídající o tom, zda právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, které na ní mohlo být spravedlivě požadováno, aby spáchání jí přičitatelného protiprávního činu zabránila, zdá se, že jedinou cestou, která bude efektivní z hlediska prevence trestní odpovědnosti právnické osoby, je aktivní přístup právnických osob. S ohledem na výše zmíněnou statistiku státního zastupitelství tak nezbývá právnickým osobám nic jiného, než si uvědomit, že pravděpodobně to budou ony, na nichž bude s to prokázat, že mají nastavenou funkčně svou veškerou firemní kulturu, a že jen tak budou schopny se vyvinit z trestní odpovědnosti.

V zájmu každé právnické osoby by tak mělo být obezřetné jednání využívající všechny obranné a preventivní mechanismy, opatrnost ve vztahu k problémovým situacím nebo svému týmu a zejména také aktivní snaha a zájem na vytváření compliance dokumentů. V případě, že tak dojde k situaci, že proti právnické osobě bude zahájeno trestní stíhání, prvním krokem, který by tak právnická osoba měla učinit, je předložení pro ni vytvořeného tzv. criminal compliance programu orgánu činnému v trestním řízení. Právě proto by vedení každé právnické osoby nemělo podcenit jeho význam, a naopak by se mělo snažit o vytvoření vhodného a užitečného uceleného souboru interních firemních opatření a postupů pro prevenci, detekci a reakci na případná trestněprávní jednání, která zajišťují aktivní předcházení trestní a deliktní odpovědnosti. Snaha prokázání právnické osoby, že opravdu udělala vše pro to, aby zamezila trestněprávnímu jednání, by měla být chápána jako motivace zavést náležité etické kodexy a jiné vhodné interní předpisy za současného proškolení a obeznámení zaměstnanců s předmětnou úpravou, kdy právě tato aktivita právnické osoby zajistí vytvoření účinného obranného štítu proti hrozícím trestním stíháním. Navíc jeho důkladná znalost jednoduše umožní právnické osobě rychle reagovat třeba právě na doručení „usnesení o zahájení trestního stíhání“ a změnu statistiky výše uvedené pro rok 2018.

[1] Ťopek, Martin. Loňský rok přinesl rekord v počtu trestně stíhaných firem. Vyvinit se povedlo jen Metrostavu a Agrotecu, žalobce se však odvolal. Domaci.ihned.cz, 26. 02. 2018 (citováno dne 08. 03. 2018). Dostupné na: https://domaci.ihned.cz/c1-66061220-lonsky-rok-prinesl-rekord-v-poctu-trestne-stihanych-firem-vyvinit-se-povedlo-jen-metrostavu-a-agrotecu-zalobce-se-vsak-odvolal.

[2] Zdroj tabulky: Ťopek, Martin. Loňský rok přinesl rekord v počtu trestně stíhaných firem. Vyvinit se povedlo jen Metrostavu a Agrotecu, žalobce se však odvolal. Domaci.ihned.cz, 26. 02. 2018 (citováno dne 08. 03. 2018). Dostupné na: https://domaci.ihned.cz/c1-66061220-lonsky-rok-prinesl-rekord-v-poctu-trestne-stihanych-firem-vyvinit-se-povedlo-jen-metrostavu-a-agrotecu-zalobce-se-vsak-odvolal.

{{ message }}

{{ 'Comments are closed.' | trans }}

Copyright © 2018 PFL, advokátní kancelář, všechna práva vyhrazena